V Praze se podruhé během září demonstrovalo proti vládě, účast byla nižší než minule

Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) je strach v nejisté době pochopitelný, odsoudil ale lži a poprosil lidi, aby se nenechali zneužít manipulátory s nabídkou nerealistických řešení.

"Chceme o 180 stupňů otočit politický směr v naší zemi. Této změny chceme dosáhnout nenásilnou cestou," uvedl pořadatel Jiří Havel. Podle druhého z organizátorů Ladislava Vrábela by měla vláda podat demisi, vypsat by se měly nové volby a řízení země by měli převzít "pronárodní odborníci". Na akci, která trvala zhruba 3,5 hodiny, vystoupili děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík či bývalý šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Na pódiu se objevili poslanec SPD Jaroslav Foldyna, šéfka komunistů Kateřina Konečná či šéfka Trikolory Zuzana Majerová.

Akce začala krátce po 14:00 českou hymnou. Zazpíval ji zpěvák Tomáš Ortel, původním jménem Tomáš Hnídek. Pořadatelé měli zpočátku drobnější technické problémy s přenosem dění z Václavského náměstí do dalších měst. Organizátoři sami sebe označují za politicky nezařazené občany. Svému protestu dali podtitul Nenásilná revoluce. Své požadavky zveřejnili už na své předchozí akci na začátku září. Žádají mimo jiné uzavření smluv na plyn přímo s Ruskem, vystoupení z NATO, EU, OSN a Světové zdravotnické organizace (WHO), dobrovolnost očkování, "ukončení plánovaného ředění národa" ukrajinskými uprchlíky či potravinovou soběstačnost.

Demonstranti si s sebou přinesli národní vlajky a transparenty proti vládě. Skandovali "demisi", "hanba" či "zloději". Řečníci kritizovali postup vlády při stropování cen energií. Podle vystupujících bude plynu nedostatek a projeví se to i v nedostatku potravin. Stěžovali si také na nesvobodu, cenzuru či totalitu. Označili se za disent. Mluvčí se stavěli proti válce a dodávkám zbraní na Ukrajinu. "Pakliže se nám jako národu podaří, abychom otočili politický směr v zemi, tak nebudeme posílat žádné zbraně," uvedl Vrábel. Řekl, že spolu s Havlem 10. října jde k prezidentovi Miloši Zemanovi. Požádají ho o odvolání vlády a vypsání předčasných voleb. Odkazují se přitom na Ústavu a její paragraf 62, podle kterého hlava státu "jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi". Pořadatelé také vyzvali poslance, aby vystoupili ze svých stran, nechali si mandát a pracovali jako nezávislí "přímo pro český národ".

Protestující přijela podpořit německá europoslankyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Christine Andersonová či německý poslanec AfD Petr Bystroň. Podle něj populisté bojují za lidi proti globalistům, a to za "rodinu, boha, vlast a naši svobodu". On i další vystupující se hlásili k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Na akci dohlížela policie. Podle svého mluvčího Jana Daňka řešila drobný konflikt u budovy Národního muzea, kde se sešla skupinka lidí s opačným názorem. „Museli tam přijít policisté ze speciální pořádkové jednotky, nicméně nemuseli nikterak zakročit, nikoho nezajistili, neomezili na osobní svobodě, jejich přítomnost byla dostačující, aby se lidé uklidnili,“ řekl ČTK policejní Daněk. Potvrdil, že se demonstrace účastnily nižší desítky tisíc lidí.

Podle zpravodajky ČTK se incident odehrál také v davu, kam přišel s transparentem "Rusofilcky do Ruska" mladý muž. Vedle stojící muž ho napadl, přidali se další. Mladíka pak odvedla policie. Pořadatelé protestujícího označili za provokatéra. Celkem v době demonstrace vyzvali policisty k zásahu proti provokatérům čtyřikrát.

Dění na Václavském náměstí pořadatelé přenášeli živě na obrazovky v centru Brna, Plzně, Liberce, Českých Budějovic, Uherského Hradiště, Karviné, Havířově či Nejdku. Demonstraci proti vládě v Ostravě pak pořádala SPD.

Témata: demonstrace proti Fialově vládě (28.9.2022) Vláda ČR Praha