O návrhu ČSSD na úpravy důchodového systému bude jednat koaliční rada. Na sociálních sítích to uvedla ministryně práce a místopředsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová.

Kabinet posuzoval trojici důchodových novel se zavedením desetitisícové minimální penze, bonusem 500 korun za vychované dítě a dřívějším důchodem pro náročné profese. Normy původně předložila Maláčová jakou svou důchodovou reformu. V koalici na změnách shoda dosud nebyla. Zákony proto teď předkládají poslanci ČSSD.

Podle doporučení z podkladů k zákonům se měl kabinet neutrálně postavit k novele s dřívějším důchodem pro náročné profese. Další dva zákony s minimálním důchodem a bonusem za dítě navrhovali vládní legislativci zamítnout. Vláda se nakonec neutrálně postavila ke všem třem návrhům. Maláčová to zdůvodnila jejich propracovaností. "Alternativa je pouze privatizace důchodů, nebo krácení," pohrozila ministryně. Podle ní bude nutné kvůli stárnutí společnosti důchody víc hradit z rozpočtu a provést daňovou reformu.

O normách bude rozhodovat Sněmovna. Do voleb zbývají necelé tři měsíce. Není tak jisté, zda se změny stihnou projednat. Maláčová řekla, že zavedení dřívějších důchodů pro náročné profese a bonusu za dítě ale poslanci ČSSD navrhli teď doplnit i do projednávané normy o dodatečném lednovém navýšení důchodů o 300 korun. Tou by se dolní komora mohla zabývat v příštích dnech. "Pevně doufám, že se nám jak výchovné, tak dřívější důchod pro náročné profese podaří prosadit do voleb v rámci jednání o navýšení důchodů o 300 korun," řekla šéfka resortu práce.

Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že kabinet žádnou důchodovou reformu do voleb nepředloží. Maláčová dnes po jednání vlády na twitteru uvedla, že o návrzích bude jednat koaliční rada. "Vláda zaujala neutrální stanovisko ke všem třem zákonům spravedlivé důchodové reformy," řekla pak na tiskové konferenci Maláčová. Za "spravedlivou důchodovou reformu" označuje právě tři důchodové novely. Podle expertů trojice předloh ale reformu nepředstavuje, mění spíš jen parametry nynější soustavy. Pravidla spoření na stáří a další záležitosti neupravuje. Někteří kritici zpochybňují i spravedlnost. Ekonomové poukazují na to, že zamýšlené změny výdaje na penze zvyšují bez zajištění dostatečných příjmů, udržitelnost systému do budoucna tak ještě zhoršují.

Podle navrhovaných zákonů by se měla zkrátit doba placení důchodového pojištění z 35 na 25 let. Nynější veřejný penzijní systém by se měl rozdělit na dva pilíře. Z nultého solidárního pilíře by se vyplácela všem stejná minimální penze ve výši 28 procent celostátní průměrné mzdy, teď tedy asi 10.000 korun. Nynější pevný díl penze, který mají všichni stejný, činí 3550 korun. Z prvního pilíře by se pak poskytovala zásluhová část důchodu podle výše odvodů a odpracovaných let. Podle podkladů k zákonu by role dosavadní zásluhové složky ve srovnání s dneškem klesla a byla méně významná.

Víc by měly začít odvádět osoby samostatně výdělečně činné. Nově by měly platit pojistné ze 75 procent zisku místo z 50 procent. Základní penze by se valorizovala podle růstu průměrné mzdy, zásluhová podle růstu cen. Změny by měly být zaváděny od roku 2023. O rok později by se zavedl bonus 500 korun za vychované dítě. Připočítal by se k zásluhové části, valorizoval by se tedy pravidelně o inflaci. Od roku 2025 předpokládá třetí z novel zavedení dřívějšího odchodu do starobního důchodu, a to za každých deset let práce v náročné profesi o rok. Zaměstnavatel by měl za zaměstnance o pět procentních bodů vyšší odvody.

Témata:

důchody | stars24.cz

Vstoupit do diskuse