Nouzový stav: Česko aktuálně žije s opatřeními už čtvrt roku v kuse!

Loni poprvé vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy. Kabinet žádal o prodloužení do 11. května, Sněmovna souhlasila jen s 30. dubnem.

O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala o prodloužení do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.

Jarní nouzový stav byl do té doby nejrozsáhlejší v historii samostatné ČR (předtím byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007). I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá opatření.

V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvit koncem září. Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí ve vnitřních prostorách, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny maloobchodních prodejen a služeb nebo zákaz nočního vycházení. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením nouzového stavu do 20. listopadu (vláda chtěla o 30 dnů, tedy do 3. prosince).

Kabinet ANO a ČSSD 9. prosince žádal poslance o možnost prodloužení stavu nouze na dalších 30 dnů, a to do pondělí 11. ledna. Tento návrh Sněmovna po téměř šestihodinové diskusi zamítla a souhlasila s prodloužením nouzového stavu podle návrhu KSČM o 11 dnů, tedy do 23. prosince. Sněmovna poté 22. prosince schválila vládní návrh o prodloužení nouzového stavu do pátku 22. ledna. Trvat tedy měl nejméně 109 dní.

Vláda 18. ledna rozhodla, že bude ve Sněmovně usilovat o další prodloužení nouzového stavu, a to o 30 dní. Získala souhlas souhlas Sněmovny s prodloužením nouzového stavu do 14. února, tedy o týden méně. Bude tak platit nejméně 132 dní.

Témata: Vláda ČR Obchody