Nouzový stav: Co se stane, když ho poslanci neodhlasují?
Zatímco vládní činitelé hovoří o možném zpřísnění opatření kvůli pátému stupni systému PES, podle odmítavého postoje opozice reálně hrozí, že před Vánoci nouzový stav padne. Nebude-li prodloužen, nebude možno některá opatření vyžadovat.
Vláda ANO a ČSSD usiluje získat sněmovní souhlas o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní, tedy do 22. ledna. V podzimní druhé vlně epidemie platí od 5. října, zatím do 23. prosince.
Koncem října Sněmovna souhlasila s prodloužením stavu nouze podle návrhu části opozice o 17 dnů, ve druhé polovině listopadu o 22 dnů a naposledy o 11 dnů, a to podle návrhů KSČM. Vláda chtěla vždy měsíc.
Na stav nouze se váže většina vládních protikoronavirových restrikcí. Lze také nasadit například vojáky na pomoc mimo jiné ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb.
Podle většiny opozice není třeba stav nouze prodlužovat, kritizuje to, že vláda diskriminuje restrikcemi některé obory podnikání a nepřijímá dostatečné kompenzace. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější je zatím na 79 dnů.
Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, neznamená to automaticky, že by všechna opatření padla. Dál by zůstaly například povinné roušky nebo zákaz hromadných akcí, stejně tak i opatření v obchodech či školách.
Rozhodovací pravomoci by nadále mohly zůstat na ministerstvu zdravotnictví, podle zákona by ale ke každému omezujícímu opatření muselo mít souhlas vlády. Nouzový stav navíc mohou vyhlásit kraje jednotlivě.
Spekuluje se tak o tom, že by vláda mohla nouzový stav vyhlásit obratem opět, pokud jej poslanci neschválí. Na tom, jak velkou oporu by toto rozhodnutí mělo v zákoně, se ale právníci neshodnou.
