BIČ NA DŮCHODCE! Vláda jim slíbila 900 korun, za to jim peníze sebere jinde!
Poslanecká sněmovna schválila novelu, díky které průměrná penze vzroste o 900 korun. Pro některé důchodce to však není úplně dobrá zpráva. Díky navýšení totiž přijdou o příspěvky o bydlení.
Příspěvek na bydlení se vypočítává podle příjmů dané domácnosti. Pokud je třetina příjmů nižší než celkové náklady na bydlení, které liší podle velikosti obce, počtu členů rodiny a typu bydlení, pak lze žádat o příspěvek na bydlení.
Tento příspěvek je vyplácen asi 43 000 seniorským domácnostem. Těm nyní hrozí, že o něm mohou přijít. Po zvýšení důchodů totiž naroste příjem pro výpočet příspěvku na bydlení u seniora žijícího mimo Prahu o 270 korun a u seniora žijícího v Praze o 315 korun, přičemž o tyto částky jim může poklesnout výše příspěvku na bydlení.
Server Aktuálně popisuje na konkrétním případu, jak dojde k snížení tohoto příspěvku. Důchodkyně s průměrným důchodem 13 300 korun, která platí za nájem 10 500 včetně energií, by správně za nájem měla platit 4 655 korun. Protože jsou náklady vyšší než normativ, použije se k výpočtu příspěvku na bydlení právě normativ a žena získá od státu 3 578 korun měsíčně. Po zaplacení bydlení jí tak na živobytí zbude 6 378 korun.
Při zvednutí důchodů o slibovaných 900 korun, pak by dle výpočtu při zahrnutí normativu pro rok 2019, dostala od státu příspěvek na bydlení ve výši 3 263 korun. Na živobytí jí po zaplacení těchto výdajů zůstane 6 963 korun. Z původních 900 korun navíc jí tak zbude jen 585 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že se většina důchodců – asi 2,4 milionů lidí, kteří pobírají starobní důchod – příspěvek nepobírá. „Tato dávka je nastavena tak, aby pomáhala těm, kteří to nejvíce potřebují. Zvýšení důchodů neznamená, že se lidé ocitnou na pokraji chudoby nebo nebudou mít na zaplacení nájmů,“ uvedla ministryně práce a sociálních prací Jana Maláčová, podle které zvýšení důchodů „zlepší životní situaci seniorů v České republice.“
Nejedná se o jedinou záležitost, kdy plánované zvýšení důchodů nepovede k takové vylepšení životní úrovně důchodců, jak by si zřejmě vláda představovala. Na základě výše příjmů se totiž odvozují exekuční srážky. Pokud tedy vzroste příjem exekucí ohrožených důchodců nad tzv. nezabavitelnou částku, exekutoři je o určitou částku připraví. Tyto senioři tak z přidané částky neuvidí nic.
