Prezident Miloš Zeman doufá, že mu na podzim lékaři vyndají vyživovací sondu zavedenou do žaludku. Jinak se cítí v podstatě zdravý, řekl dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Dodal, že má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

"Pevně doufám, že mně ji (sondu) vyndají na podzim tohoto roku," řekl Zeman. Jeho ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslav Zavoral podle prezidenta po posledním odběru krve konstatoval, že z 50 indikátorů zdravotního stavu je 48 dokonalých a dva jsou špatné kvůli vyšší hladině cukru v krvi.

Prezident kvůli onemocnění nohou už více než rok používá vozík. Dnes uvedl, že pravidelně trénuje na chodbě lánského zámku chůzi. "Z jedné strany mám hůl, z druhé strany mě vede bodyguard, abych neupadl, a v poslední fázi začínám chodit jen s holí a bez bodyguarda," řekl.

Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny ÚVN. Podle zprávy lékařů, kterou od ÚVN později obdržel a zveřejnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), prezident nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři. Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.

Zeman tento týden předal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) podnět k prověření toho, že se v souvislosti s jeho onemocněním mohl stát trestný čin sabotáže. V podnětu upozornil na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. Blažek podnět předal nejvyššímu státnímu zástupci. Vystrčil označil podnět "skoro za hloupost", neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.

Podle Zemana je zapotřebí prošetřit, kde se stala chyba, kde "se několika skandáluchtivým senátorům podařilo vyvolat značnou aféru, kterou je třeba označit jako sabotáž našeho ústavního zřízení." Zmínil kromě Vystrčila také nezávislého senátora Pavla Fischera. Podnět je podle něj důležitý pro to, aby podobná situace nemohla zasáhnout některého z příštích prezidentů.

Ústava by podle něj mohla přímo definovat, že článek 66 lze použít v případě dlouhodobé prezidentovy nemoci. "Já měl problémy s metabolismem, což jsou v podstatě zažívací potíže, to není žádná rakovina nebo jiná smrtelná nemoc," podotkl prezident.

Zeman zvažoval, že Balaše ministrem nejmenuje

Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Nerozhodl se tak kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS), neboť převzala předsednictví v Radě Evropské unie a aféry vládní strany, čímž narážel na hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

Balaš od července ve funkci nahradil Petra Gazdíka (STAN), který podal rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. K Balašovi má Zeman dvě výhrady, a to kvůli jeho posudku v kauze pádu Investiční a poštovní banky a k přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl.

Prezident proto zvažoval, že ho do funkce nejmenuje. Neudělal to kvůli Fialovi. "Za prvé má na krku české předsednictví a za druhé, což je horší, aféry vládní strany, mimochodem na počet poslanců druhé nejsilnější. Tak mu nechci přidělávat další starosti. Ale tyto výhrady jsem veřejně a jasně řekl," poznamenal Zeman.

Premiérovi nedoporučoval rekonstrukci vlády. Gazdíkovu demisi nazval naprosto oprávněnou, nevydával by ji ale za vrchol politické kultury. Předsedu STAN Víta Rakušana považuje za dobrého ministra vnitra, zvládl podle něj migrační krizi, ale za špatného šéfa STAN kvůli skandálům, které se týkají některých členů hnutí.

STAN má podle něj zúžený politický program zejména na rozpočtové určení daní. "Toto hnutí zcela logicky především zajímalo, jak ubrat peníze z centrální úrovně a převést je na komunální úroveň. Možná, že to trochu souvisí i s těmi korupčními skandály kolem pana Hlubučka," dodal Zeman. Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček je jedním z obviněných v kauze Dozimetr týkající se údajné korupce v pražském dopravním podniku.

Za dobře pracující ministry ve vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN označil ministra spravedlnosti Pavla Blažka a ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS). Dlouhodobě naopak kritizuje šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), a to i za to, že se Česko nepřipojilo k zemím odsuzujícím zprávu komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli.

Ministerstvo zahraničí už dříve ČTK sdělilo, že postoj ke komisi Česko projevilo jednoznačně loni v květnu, kdy hlasovalo proti jejímu zřízení. Tato pozice podle něj platí nadále. Přesto se Zeman chce omluvit izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi při jeho brzké návštěvě Prahy.

Zeman by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu i s výcvikem vojáků

Zeman by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu i se zapojením Česka do výcviku ukrajinských vojáků. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Zopakoval svůj postoj, že Rusko z hlediska sankcí nejvíce zasahuje vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Za "trochu komické" považuje seznamy osob, kterým se podle něj zakazuje někam cestovat.

"Kdyby nebylo ruské agrese na Ukrajině, tak bych s tím nesouhlasil," řekl k zapojení do výcviku vojáků ukrajinských ozbrojených sil. O tom, že se v této souvislosti vedou intenzivní jednání, hovořila tento týden ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Záležitost je podle ní ve fázi příprav, zvažují se různé typy výcviku.

Po ruské agresi proti Ukrajině Zeman změnil svůj postoj například i k sankcím, které dříve kritizoval. Názor ale podle něj změnili všichni, zmínil, že například v dokumentu Severoatlantické aliance (NATO) z roku 2010 je Rusko označováno za strategického partnera. "Takže ano, souhlasil bych jak s dodávkami zbraní, tak i s výcvikem ukrajinských vojáků," dodal.

Evropská unie už schválila šest balíků protiruských sankcí, o dalším se jedná. Ze systému SWIFT vyloučila většinu ruských bank, Gazprombank se ale podobnému osudu prozatím úspěšně vyhnula. "Takové ty trochu komické akce, jako je black list, to znamená seznam osob, které nesmí někam cestovat, nepůsobí na ekonomiku, na náladu obyvatelstva," podotkl prezident.

Válka na Ukrajině podle něj bude dlouhá a opotřebovávací. "V tom případě je ovšem přirozeným důsledkem bohužel rostoucí počet ztrát na obou stranách," řekl. Nelze tak vyloučit, že jakmile počet mrtvých ruských vojáků bude stoupat, tlak tamních obyvatel bude zesilovat a povede k určitým změnám v ruské politické struktuře, míní. "Je to smutná kalkulace, ale myslím si, že je racionální," dodal Zeman.

Zeman nejspíš veřejně neohlásí, zda by ve volbách podporoval Středulu či Babiše

Zeman by ve volbě nové hlavy státu podporoval odborového předáka Josefa Středulu a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nemá za pravděpodobné, že by veřejně prohlásil, koho z těchto dvou možných kandidátů by doporučoval volit. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

"Nemohu to vyloučit, ale spíše to pokládám za nepravděpodobné. Nechci lidmi manipulovat příliš. Už tím, že svým voličům říkám, že tyto dva kandidáty považuji za nejsilnější, jimi, doufám v tom dobrém slova smyslu, manipuluji," řekl prezident. Aby ale doporučil jednoho z nich, musel by ten druhý podle něj "udělat šílenou chybu". "Což ovšem nelze vyloučit," dodal Zeman. Sám se rozhodne podle televizních debat.

Zatímco Středula už začal sbírat podpisy nutné pro kandidaturu, Babiš chce sdělit až 4. listopadu, zda se volby zúčastní. Republiku v současnosti objíždí v obytném vozu, podle něj ale nejde o prezidentskou kampaň. Zeman to označil za špatnou taktiku. "Podle mého názoru může oznámit kandidaturu dříve, protože pak bude jeho kampaň věrohodnější," konstatoval.

Kandidaturu tento týden potvrdil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, byť ji chce oficiálně ohlásit až v srpnu. Pavel spolu s Babišem patří podle průzkumů i sázkových kurzů mezi hlavní favority volby hlavy státu. Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023, znovu už kandidovat nemůže.

Podpisy už začala sbírat ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Opětovnou kandidaturu ohlásil rovněž senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podnikatel Tomáš Březina už ohlásil, že získal potřebných 50.000 podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Právo nominovat má také minimálně 20 poslanců nebo deset senátorů, kandidátovi musí být v den hlasování nejméně 40 let.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) stanovil termín úvodního kola voleb na 13. a 14. ledna 2023. Volby se rozhodl vyhlásit už začátkem léta kvůli tomu, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu. Rozhodnutí už bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, o Zemanově nástupci se rozhodne ve finále mezi dvěma nejúspěšnějšími adepty. Závěrečný duel se bude konat 27. a 28. ledna. Budoucí prezident či prezidentka se ujme funkce po skončení Zemanova mandátu, který je vyměřen do 8. března.

Zemanovi se nelíbí úvahy o možném zestátnění ČEZ

Úvahy vlády o možném zestátnění energetické společnosti ČEZ jsou podle prezidenta Miloše Zemana v rozporu s pravicovou ideologií. Vláda podle něj nebere v úvahu náklady zhruba 200 miliard korun na vytěsnění minoritních akcionářů. Podotkl ale, že na valné hromadě vždy rozhoduje o návrzích většina, kterou drží stát. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

"Úvaha vlády o de facto zestátnění nebo znárodnění ČEZ mi zase připadá jako rozporná s pravicovou ideologií, protože jistě víte, že pravice chce privatizovat a levice chce znárodňovat," uvedl Zeman. Podle něj jsou na místě obavy ze soudů ze strany minoritářů. "Já proti tomu namítám, že na valné hromadě rozhoduje většina. A stát má prokazatelnou většinu 70 procent," uvedl Zeman. Akcie ČEZ drží stát prostřednictvím ministerstva financí.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém červnovém projevu uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny, Podle odborníků tak potvrdil spekulace o možném rozdělení ČEZ na soukromou a státní část. Stát by získáním elektráren mohl ovlivňovat ceny elektřiny. Fiala již v květnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní společnosti ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Ještě to ale vyžaduje důkladnější analýzy, dodal.

Balík akcií, který drží menšinoví akcionáři ČEZ, má nyní hodnotu zhruba 180 miliard korun, uvedl již dříve hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Jestliže by stát chtěl pod sebe získat nejen výrobu elektřiny a jádro, ale i distribuci, a měl zaplatit přirážku desítek procent, pak výsledná částka bude činit minimálně 200 miliard korun," dodal.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.

Zemanovi je sympatický návrh na zavedení úsporného tarifu na energie

Zemanovi je sympatický vládní návrh na zavedení takzvaného úsporného tarifu na energie. Vláda by ale podle měj měla pomáhat s inflací a rostoucími cenami energií kontinuálně, nemělo by jít o jednorázovou pomoc. Zeman to dnes řekl v televizi CNN Prima News.

Vláda podle něj pro pomoc lidem s rostoucí inflací nedělá dostatek. "Je tady poněkud směšné snížení daně na naftu o 1,5 Kč, které bylo během týdne překompenzováno růstem cen nafty, příslib, zatím velmi nejasný příslib, i když je mi sympatický, toho tarifu pro spotřebu energie a to je tak zhruba všechno," řekl Zeman. Zeman již dříve uvedl, že vláda by měla například vrátit daň z příjmů na původní úroveň, zrušit podporu obnovitelných zdrojů nebo zavést progresivní zdanění.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v červnu uvedl, že na pomoc firmám a domácnostem s energiemi pro nadcházející topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Zavede úsporný tarif, jeho přesnou podobu představí až v dalších týdnech. Vláda také zruší pro firmy a domácnosti poplatek za obnovitelné zdroje. Opatření bude platit od října a po celý příští rok. Rozpočet to vyjde na 23 miliard korun.

Domácnosti po zavedení úsporného tarifu získají podle Síkely jednorázovou slevu z vyúčtování za energie, vztahovat se bude na účty za elektřinu a plynu. Výše slevy bude závislá na využití jednotlivých energií v každé domácnosti, podle uvedených příkladů může dosáhnout 11.000 až 15.000 korun. Slevu dostane automaticky každá domácnost, nebude o ni muset žádat.

Ministr potvrdil, že se úsporný tarif nebude vztahovat na víkendové nemovitosti, například chaty. Vláda nepočítá ani s podporou tarifů, které v sobě zahrnují dobíjení elektromobilů. Pro plynové kotelny v bytových domech nebo dálkové dodávky tepla z tepláren stát počítá s jinou podporou, konkrétní ale ministr nebyl.

Zeman věří, že nový guvernér ČNB stabilizuje úrokové sazby

Zeman věří, že nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl zastabilizuje úrokové sazby. Domnívá se, že dosavadní politika ČNB byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace. Zeman to dnes řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Důvodem, proč Zeman doufá ve stabilizaci úrokových sazeb, je předchozí Michlův slib. "Ale také proto, že jsem mluvil s novými třemi členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu zvyšování úrokových sazeb," uvedl Zeman.

Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok reagoval podle Zemana na jmenování Michla tím, že odešel z jeho expertního týmu. "Přemýšlejme o tom, zda dosavadní politika, která už trvá rok, České národní banky, politika založená na zvyšování úrokových sazeb, ve skutečnosti tu inflaci nejen že nepotlačila, ale dokonce podle některých teorií ji naopak potencovala," uvedl Zeman.

Pokud jde podle Zemana o takzvanou nákladovou inflaci, nelze ji potlačit zvyšováním úroků, které také patří mezi náklady. "Domnívám se, že přes pochopitelnou lidskou reakci je třeba říci, že terapie, kterou zvolila národní banka, byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace," uvedl Zeman.

Zeman podotkl, že v Evropské unii jako celku je inflaci kolem osmi procent. "To znamená poloviční proti české inflaci. Chtěl bych vás upozornit, že evropská centrální banka až donedávna měla dokonce záporné úroky, teprve teď se rozhoupala a bude směřovat k úrokům jedno procento, zatímco my tady máme úrokové sazby sedm procent," uvedl Zeman.

Zeman by vstup do eurozóny podporoval, ale za několika podmínek. Hlavní podmínkou podle něj je, aby se změnil takzvaný evropský stabilizační mechanismus. "Protože ten minulý vedl k tomu, že třeba čeští daňoví poplatníci by museli platit řecké dluhy. Říkám to ve zkratce, ale budiž," řekl Zeman.

Aleš Michl se stal guvernérem České národní banky 1. července. Jeho prioritou podle něj bude snížení inflace. Meziroční inflace v květnu v ČR stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent.

Témata:

Miloš Zeman | stars24.cz

Vstoupit do diskuse