Vláda reaguje na ceny pohonných hmot! Řešila i uprchlíky, rozhodla o respirátorech

Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. "Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí," uvedl. Zrušení silniční daně pak označil za přímou pomoc především pro menší a střední firmy.

Premiér zároveň vyzval občany, aby si nedělali zbytečné zásoby benzínu nebo nafty. Jen to podle něj může způsobit paniku a další růst cen. ČR má navíc dostatečné zásoby ropy i pohonných hmot, dodal.

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 Kč za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Někteří členové vlády a odborníci se k tomuto opatření v minulých dnech stavěli rezervovaně. Například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na twitteru uvedl, že bezprostřední vliv zrušení přimíchávání biosložky by byl na cenu pohonných hmot nulový. Ekonomka Danuše Nerudová se zase domnívá, že zrušení silniční daně jako řešení růstu cen pohonných hmot je nesmysl. "A to pomíjím fakt, že tímto by přestala existovat motivace k přechodu na alternativní pohony. Lepším řešením by bylo zrušit mýto pro autobusovou dopravu a zrušit přimíchávání biosložky do paliv," uvedla.

Vláda také schválila zrušení EET ke konci letošního roku

Elektronická evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku skončí. Počítá s tím návrh ministerstva financí, který dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Zrušení EET má současná vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Podnikatelé nicméně mohou evidovat dobrovolně. Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO), který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

"V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300.000 podnikatelů. Aktuálně je podle údajů finanční správy do projektu zapojeno zhruba 201.000 podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 19,2 miliardy účtenek.

Vládou schválený návrh zároveň nepočítá s dalším provozováním systému EET ani pro dobrovolně evidující podnikatele, důvodem jsou finanční úspory. "Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200.000 povinně evidujících subjektů," uvedlo MF. To v souvislosti se zrušením EET také sníží celkový počet funkčních míst ve finanční správě. "Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací," uvedl úřad.

V letech 2017 až 2020 činily celkové náklady na EET zhruba 2,17 miliardy korun. "Zrušení EET nepřinese dodatečný výdaj rozpočtu," uvedlo dnes MF.

Podle dřívějšího vyjádření daňových odborníků bylo už loňské přerušení fakticky koncem projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí. Finanční správa má i bez EET dost informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH, uvedli.Význam EET podle MF také výrazně oslabuje nárůst bezhotovostních tržeb, které totiž nepřipouští tolik prostoru pro obcházení daní.

V rámci připomínkového řízení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů nesouhlasily se zrušením EET. Důvodem je podle nich, že zrušení EET zvýhodňuje jednu skupinu obyvatel, tedy osoby samostatně výdělečně činné, proti zaměstnancům. Dále to také považují za rozpočtově nezodpovědný krok. Ministerstvo argumentovalo, že kvůli pandemii výrazně stouply bezhotovostní platby, které EET nepodléhají. Přínos evidence tržeb je tak podle MF "významně oslaben". Svaz průmyslu a dopravy požadoval zachování EET na dobrovolné bázi.

Kabinet dnes také schválil novelu zákona o spotřebních daních, která převádí do českého právního řádu směrnici EU. Ta se týká úpravy směřující k efektivnějšímu propojení celních režimů s daňovými režimy pro oblast spotřebních daní a zavedení celoevropského elektronického systému pro sledování pohybu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Vedle toho novela upravuje ustanovení ohledně vracení piva do režimu podmíněného osvobození od daně.

Respirátory zůstanou v dopravě, zdravotnictví a sociálních službách

Nošení respirátorů zůstane od pondělí 14. března povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách. Na twitteru o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Na ostatních místech se nebude muset nosit žádná ochrana dýchacích cest, v současné době jsou respirátory povinné ve všech veřejných vnitřních prostorech včetně pracovišť a v hromadné dopravě.

"Bude-li příznivý vývoj pokračovat, v průběhu dubna odložíme respirátory úplně," uvedl ministr. Poděkoval také lidem, kteří dodržovali protiepidemická opatření.

Od pondělí bude dál povinné nosit respirátor v hromadné dopravě, jako jsou vlaky, MHD, autobusy a taxislužby, nutné budou také v kabinách lanovek. Ze zařízení sociálních služeb se budou dál nosit v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem určených pro osoby s demencemi a v týdenních stacionářích nebo dalších odlehčujících sociálních službách v pobytové formě.

Z nošení respirátorů na místech, kde budou i po 14. březnu povinné, budou i dál platit výjimky například pro předškolní děti, osoby s poruchou intelektu či mentálních schopností, hospitalizované, klienty pobytových sociálních služeb nebo řidiče veřejné dopravy. Nemusí je nosit také lidé, kteří mají lékařem potvrzeno, že jim to jejich zdravotní stav neumožňuje. Nutné nejsou ani po dobu konzumace jídla.

První případy nákazy novým typem koronaviru se v ČR objevily 1. března 2020, povinnost nosit roušku začala platit téměř před dvěma lety 18. března. Roušky slouží k tomu, aby zabránily mikroorganismům dostat se zevnitř ven, respirátory zvenčí dovnitř, tedy k ochraně dýchacího ústrojí nositele.

Zejména respirátory byly na začátku epidemie vyprodané, obtížně se sháněly i roušky, které si proto lidé šili doma z látek. Povinnost zakrývání nosu a úst byla spolu s vývojem epidemie opakovaně zmírňovaná a znovu zpřísňovaná. Respirátory nejméně třídy účinnosti FFP2 nebo jiné ochrany dýchacích cest stejné účinnosti, například nanoroušky, jsou povinné od 1. března loňského roku.

Vláda schválila návrh zákona s dávkou 5000 Kč pro uprchlíky

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zákon s opatřeními na pomoc běžencům kvůli ruské invazi dostane Sněmovna. Projednávat by ho mohla zrychleně v legislativní nouzi. Norma by podle plánu měla platit dočasně, a to do konce března příštího roku.

"Dávka je určena pro lidi, kteří u nás hledají útočiště před válkou, a má jim pomoci s úhradou základních životních potřeb. Musíme alespoň v prvních měsících pomoci těm, kdo to nyní potřebují nejvíc," uvedl Jurečka.

Podle návrhu zákona by humanitární dávka 5000 korun byla pro všechny, kteří se do Česka dostali po 24. únoru po začátku ruské invaze. Měla by pokrýt základní potřeby. "Předpokládá se, že první pomoc ve výši 5000 korun bude vyplacena automaticky," stojí v podkladech k zákonu. Uprchlíci s vízem ke strpění bez majetku a peněz by mohli podporu získat opakovaně. Museli by o ni požádat krajské úřady práce.

Podle ministerstva práce se výdaje dají odhadnout obtížně. Záviset budou na počtu příchozích. "Poskytne-li se humanitární dávka 200.000 osob, znamená to výdaj jedné miliardy korun měsíčně," uvedlo ministerstvo práce. Podle něj další peníze budou potřeba na evidenční systém a vyřizování.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes ČTK sdělil, že do ČR se zatím dostalo asi 150.000 lidí. Jeho resort dosud udělil přes 90.000 víz ke strpění. Do Česka z Ukrajiny míří hlavně ženy s dětmi, muži kvůli mobilizaci zůstávají ve vlasti.

Jurečka minulý týden ve čtvrtek po jednání kabinetu řekl, že česká strana bude v EU vyjednávat o možnosti vyplácet humanitární dávky aspoň z části z evropských peněz. Podle ministra by ostatní členské země měly být solidární se státy s největším přílivem běženců.

Jurečka: Uprchlíci z Ukrajiny nebudou potřebovat pracovní povolení

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Normu s opatřeními kvůli ruské invazi dostane Sněmovna. Projednávat by ji mohla zrychleně v legislativní nouzi. Podle plánu by měl zákon platit dočasně do konce března příštího roku.

"Vstup na trh práce bude uprchlíkům z Ukrajiny umožněn okamžitě, nebude nutné povolení k zaměstnání. Schválili jsme to na vládě," uvedl Jurečka.

Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. Podle návrhu zákona by uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění měli mít stejné postavení jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu. O povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout. Podle podkladů k návrhu normy by se běženci mohli hlásit i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce by jim poskytovaly poradenství, při splnění podmínek podpory a případně také rekvalifikace a příspěvky na zaměstnávání.

Pracovní povolení vydávají nyní krajské pobočky úřadu práce. Žádá o ně cizinec, nebo jeho zaměstnavatel. Firmy si na složitost vyřizování stěžují. K žádosti je nutné doložit uzavřenou pracovní smlouvu. Lidé ze zemí mimo EU mohou místo získat jen tehdy, když se ho nedaří obsadit místními uchazeči či zájemci ze sedmadvacítky. U ukrajinských uprchlíků tuto podmínku teď úřady práce podle své mluvčí Kateřiny Beránkové ale nezkoumají. Příchozí se mohou ucházet o jakékoliv místo, potřebují zatím ale povolení. Beránková minulý týden ČTK řekla, že všechny pobočky úřadu zřídí přepážku pro lidi z Ukrajiny.

Do Česka z Ukrajiny míří zatím hlavně ženy s dětmi. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes sdělil ČTK, že do ČR mohlo dorazit kolem 150.000 lidí a jeho resort už udělil přes 90.000 víz ke strpění.

Podle ministerstva práce je výdaje na zaměstnávání uprchlíků obtížné odhadnout, suma bude záviset na počtu příchozích. Resort spočítal, že pokud by rekvalifikací prošlo 7000 lidí, vyšlo by to asi na 126 milionů korun. Při přeškolení 35.000 osob by to bylo 630 milionů korun. Při sedmiměsíční nezaměstnanosti 7000 pracovníků by se na podpory vydalo asi 272,3 milionu korun. Při zaměstnání 193.000 příchozích by stát na odvodech získal 32,4 miliardy korun.

Témata: Vláda ČR pohonné hmoty Zdravotnické roušky uprchlíci