Jak letos Andrej Babiš zvládnul svou vládu? Třikrát měnil ministra, dvakrát na jednom resortu!
Tři výměny v čele ministerstev se letos v závěrečném roce vládnutí odehrály v kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Stejně jako v předchozím roce se dvakrát měnil ministr zdravotnictví, poslední změna se uskutečnila na ministerstvu zahraničních věcí.
Členy menšinové vlády ANO a ČSSD vystřídali 17. prosince ministři jmenovaní do nového kabinetu Petra Fialy (ODS), tvořené koalicemi Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN).
V roce 2020 se v čele ministerstva zdravotnictví při koronavirové epidemii vystřídali Adam Vojtěch, Roman Prymula a Jan Blatný (všichni za ANO). O odvolání dětského hematologa Blatného se začalo spekulovat letos v březnu, kdy se pro jeho konec vyslovil například prezident Miloš Zeman. Hlava státu kritizovala Blatného kvůli jeho postoji k ruské vakcíně proti covidu-19 Sputnik V. Blatný trval na tom, že ruská látka musí mít před využitím v Česku souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
Blatný nakonec skončil v čele úřadu 7. dubna, kdy ho vystřídal ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger (za ANO). Babiš uvedl, že důvodem k odvolání Blatného nebyla nespokojenost s jeho prací, ale rozdílné názory na to, jak by měl resort fungovat. Blatný řekl, že se ze strany premiéra jednalo o politické rozhodnutí, podle Babiše tomu tak však nebylo.
Podle spekulací měl v dubnu kromě Blatného skončit i ministr školství Robert Plaga (za ANO), kterého se však zastali rektoři, další zástupci vysokých škol a řada neziskových a profesních organizací ve školství. Ocenili ho jako dobrého ministra a upozornili, že jeho výměna by byla nezodpovědná. Plaga na ministerstvu zůstává jako náměstek i po nástupu nové vlády.
Arenberger rezignoval po sedmi týdnech poté, co se v médiích objevily zprávy o tom, že vlastní přes 160 nemovitostí, o pochybnostech o pronájmu jedné z nich vinohradské nemocnici, o privatizaci jeho bytu s ordinací v Praze 1 nebo o milionových ziscích z klinických studií. Arenberger uvedl, že jeho jediným pochybením bylo nesprávně vyplněné majetkové přiznání, což je přestupek, za který se omluvil. Trval na tom, že zažil mediální lynč. Do funkce ministra zdravotnictví se vrátil Vojtěch.
Krátce po stranickém sjezdu, kde neúspěšně kandidoval proti obhajujícímu předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi, skončil ve vládě také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Petříčkovo odvolání dlouhodobě žádal prezident Zeman. Hamáček ho vysvětlil tím, že sociální demokracie musí působit před volbami srozumitelně a Petříček na sjezdu nabízel jinou koncepci a postoj k vládě.
Místo šéfa diplomacie nabídl Hamáček nejprve ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD), který Černínský palác vedl již ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Na kultuře ho měl podle Hamáčkova návrhu nahradit starosta Náchoda Jan Birke. Zaorálek však nabídku odmítl kvůli některým výhradám, které k fungování diplomacie měl, ale i kvůli tomu, že chtěl dokončit svou práci na kultuře. Pozice ministra zahraničí se pak ujal Hamáčkův náměstek z ministerstva vnitra Jakub Kulhánek (ČSSD).
Druhá Babišova vláda za téměř tři a půl roku zažila 14 změn v čele resortů, další změny se dotkly místopředsednických funkcí. Původně patnáctičlenný kabinet měl od loňského ledna 14 členů, neboť po odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) byl vedením úřadu pověřen místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Od začátku do konce byli v menšinové vládě ANO a ČSSD vedle premiéra Babiše z představitelů ANO ještě ministr životního prostředí Richard Brabec, ministryně financí Alena Schillerová, ministr obrany Lubomír Metnar, ministr školství Robert Plaga a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Z ministrů ČSSD byli ve funkci po celou dobu ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zemědělství Miroslav Toman.
Témata: Andrej Babiš
