ROZHOVOR – První ryze podzimní měsíc máme za sebou, což znamená, že se pomalu blíží Vánoce a zima. Meteoroložka Dagmar Honsová v rozhovoru pro stars24.cz na základě modelů a historických dat naznačila, jaké bude počasí.
Meteorologové nemají dlouhodobé předpovědi zrovna v lásce. Dagmar Honsová však v rozhovoru pro stars24.cz udělala výjimku a naznačila, jak by mohlo být o letošních Vánocích, které budou svým způsobem již dost poznamenané koronavirové pandemií.
„Bílé Vánoce jsou ve středoevropských podmínkách v nížinách rarita, úplně bych je ale nezatracovala,“ říká absolventka České zemědělské univerzity a připomíná, že třeba před 19 lety leželo i v nižších polohách na Štědrý den přes 50 centimetrů sněhu.
Na základě sezónních modelů nám také Honsová prozradila, jaká bude nadcházející zima. „Bude hodně podobná té loňské, teplotně nadprůměrná, srážkově průměrná,“ konstatuje meteoroložka v první části rozhovoru pro stars24.cz.
Dobře vím, že meteorologové nemají úplně rádi dlouhodobé předpovědi. Právě však začal listopad a čtenáře už pochopitelně zajímá tradiční otázka, jak bude o Vánocích.
Na počasí nevsázím, ale bílé Vánoce jsou ve středoevropských podmínkách v nížinách rarita. Za Vánoce na blátě může tzv. předvánoční obleva – tedy teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění, které se dostává do celé střední období nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna. Není to jen otázka posledních let. Dokazuje to například i pranostika: Na Adama a Evu čekejte oblevu, která vznikla už v 17. století. I naši předci tak měli bílé Vánoce jako vzácnost.
Na co se tedy můžeme těšit letos?
Úplně bych bílé Vánoce nezatracovala - pravděpodobnost bílých Vánoc je v nížinách ale jen jednou za osm let. Pokud bychom Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost na bílé Vánoce až k 80 procentům. Větší pravděpodobnost bílých Vánoc 24. prosince je samozřejmě na horách, tam například v letech 2005 nebo 1988 leželo skoro 200 centimetrů sněhu.
A jak je to historicky o Vánocích se sněhem v nížinách?
Za posledních 20 let bylo na Štědrý den opravdu hodně sněhu v roce 2001 – to místy leželo přes 50 cm sněhu, na horách až 140 cm sněhu. Pěkně bílé Vánoce přinesl i rok 1996 nebo 1981. Pokud se podíváme více do historie, potom narazíme na bílé Vánoce v roce 1969, kdy v nížinách leželo i přes 70 cm sněhu. Naši předci v kronikách teplotně nadprůměrné Vánoce naprosto beze sněhu často popisovali jako „Vánoce, kdy létaly mouchy“. V posledních letech bychom takto mohli popsat roky 1972, 1985, 1987, 1989, 2006, 2015 nebo 2016.
Pokud chce zkrátka meteorolog udělat dlouhodobou předpověď, musí se podívat do historie…
Žádná jiná prognóza, než podívání se zpět do statistiky, v současné chvíli není – atmosféra země je tak dynamická, že je někdy oříškem udělat předpověď počasí na pár dnů dopředu, natož na dva měsíce. Vzpomínám si, že v roce 2012 ještě 19. prosince nebyly numerické modely za jedno, zda na Štědrý den bude pět stupňů nad nebo pod nulou.
Vzhledem ke koronavirové pandemii to moc na velké zimní radovánky nevypadá, přesto… Existuje již předpověď na celou nadcházející zimu? Bude v Česku alespoň na horách dostatek sněhu?
O předpovědi nemůže být řeč. K dispozici jsou pouze výstupy a výhledy sezónních modelů, které se snaží postihnout budoucí vývoj ve střední Evropě. Musíme je však brát hodně s rezervou. Předpokládá se, že letošní zima v Evropě střední bude hodně podobná loňské zimě, bude teplotně nadprůměrná, ani ranní minima mnoho mrazů do nížin nepřinesou, nejvyšší odpolední teploty se budou pohybovat vysoko nad bodem mrazu.
Srážkově by letošní zima měla být průměrná, ale většina srážek spadne v dešti. V nížinách to bude více méně úplně beze sněhu a mnoho dnů se sněžením a celodenními mrazy nemohou očekávat ani v horských oblastech.
Na závěr něco jednoduššího. S jakým počasím máme počítat v tomto týdnu?
Počasí nebude mít chybu. Ohřejeme se, zmokneme, od čtvrtka budeme po ránu potřebovat rukavice a teplé boty, ale i sluneční brýle. Začátek nového pracovního týdne bude v Česku i přes velkou oblačnost a srážky teplotně výrazně nadprůměrný. Nejprve se budou nejvyšší odpolední teploty šplhat až k 20 °C. Počasí u nás bude ovlivňovat teplá fronta, která je spojena s exhurikánem Zeta, který byl už šestým letošním hurikánem v Atlantiku.
Zlom v počasí přinese až čtvrtek – to začne frontální, vysoké oblačnosti ubývat a déšť ustávat. Nadprůměrné teploty se budou postupně vracet k dlouhodobému normálu – při nočním vyjasnění budou teploty klesat až k -3 °C, tvořit se mohou i mrznoucí mlhy. Takto teplý začátek listopadu jsme si užívali také v roce 2018, naopak vloni v ranních minimech teplota klesala i v nížinách až k -5 °C a v odpoledních maximech to byly teploty do 6 °C.
Témata: rozhovor Dagmar Honsová Počasí Vánoce Zima