Covid-19 je zpět. Vrátí se do módy roušky?

V zemích, které WHO nahlásily nově nakažené, se zvýšil počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19 na jednotkách intenzivní péče. Upozornil na to v Ženevě generální ředitel WHO Tedros Adhanem Ghebreyesus, přičemž ne všechny země nové případy nahlašují.

Podíl očkovaných lidí proti covidu ve vysoce rizikových skupinách je podle WHO v Americe a Evropě znepokojivě nízký. "COVID-19 sice nepředstavuje takovou akutní krizi jako před dvěma lety, ale to neznamená, že můžeme tuto nemoc ignorovat,"dodal.

Technická ředitelka WHO pro COVID-19 Maria Van Kerkhoveová připomněla, že podle dosavadních studií v současnosti šířící se varianty viru nezpůsobují závažnější průběh onemocnění. Vlády by podle ní měly pokračovaly v testování, aby bylo možné jejich šíření sledovat.

Zdůraznila, že známá ochranná opatření proti infekci jsou stále účinná a měla by se používat včetně větrání, dezinfekce rukou, nošení roušek v přeplněných místnostech a očkování.

Hlavními příznaky onemocnění covid-19 jsou horečka, kašel, dušnost, únava a bolesti svalů. U některých pacientů se mohou objevit také další symptomy, jako je ztráta chuti a čichu, bolest v krku, bolesti hlavy nebo zažívací potíže.

U těžších případů může covid-19 způsobit vážné onemocnění dýchacích cest a vést k hospitalizaci a dokonce k úmrtí, zejména u starších osob a jedinců s předchozími zdravotními problémy.

Covid-19 se šíří především prostřednictvím kapének, které obsahují viry, které jsou uvolňovány při kašlání, kýchání nebo mluvení infikované osoby. 

V průběhu pandemie byla vyvinuta vakcína proti covidu-19, která pomáhá chránit lidi před infekcí a snižuje závažnost případu onemocnění u těch, kteří se nakazí.

Kromě očkování jsou také doporučována preventivní opatření, jako je nošení roušek, fyzické, distanční a hygienické praktiky, aby se zamezilo šíření viru.

V Česku začíná období chřipek a covidu-19. Je nejvhodnější doba na očkování

Podle Barbory Mackové, ředitelky Státního zdravotního ústavu (SZÚ), se Česko nachází na začátku sezony respiračních onemocnění, zejména chřipky a covidu-19. V současné době je podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) nejvhodnější čas pro očkování.

Počet případů těchto onemocnění dosahuje zhruba 700 na 100 000 obyvatel, jak uvedli na tiskové konferenci. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka zdůraznil, že by se měly k očkování hlásit zejména rizikové skupiny.

Riziko závažného průběhu těchto onemocnění, který může vést k hospitalizaci nebo úmrtí, ohrožuje zejména starší osoby a jedince s chronickými onemocněními, jako jsou srdeční, plicní nebo ledvinové problémy, a také osoby s obezitou.

Šonka uvedl, že očkování proti covidu-19 je plně hrazeno pro všechny, zatímco očkování proti chřipce je hrazeno pro osoby nad 65 let. Osoby mladšího věku si mohou nechat náklady na očkování proti chřipce proplatit z fondu prevence své zdravotní pojišťovny.

Obě vakcíny, proti covidu-19 i chřipce, lze podle Válka podat v jeden den, a obě se podávají do jednoho ramene. Pokud praktický lékař neočkuje proti covidu-19, pacient má možnost oslovit jiného lékaře nebo se objednat do očkovacího centra.

V každém kraji je nyní k dispozici alespoň jedno očkovací místo, na kterém je dostupná nejnovější vakcína s označením omikron XBB.1.5.

Ačkoliv bylo v minulosti alespoň jednou očkováno proti covidu-19 přibližně 65 % populace a třetina obyvatel dostala posilující dávku, bude nutné se očkovat proti covidu-19 každý rok, stejně jako proti chřipce. 

Proč je nutné očkovat se každoročně?

Chřipka je akutní virové onemocnění dýchacího systému, které je způsobeno různými kmeny chřipkových virů. Onemocnění je charakterizováno řadou nepříjemných příznaků, jako jsou horečka, bolesti svalů, únava, bolest v krku, kýchání, kašel a rýma. Chřipkové viry jsou obvykle rozděleny do tří hlavních typů: A, B a C. Nejběžnější jsou typy A a B.

Chřipka se šíří zejména kapénkovou infekcí, což znamená, že se viry šíří prostřednictvím kapének vytvářených kašlem, kýcháním nebo mluvením infikované osoby. Může se také šířit dotykem kontaminovaných povrchů, pokud si člověk poté dotkne svého obličeje, zejména nosu, očí nebo úst.

Typická chřipka trvá několik dní až týdnů, ačkoli některé příznaky, jako je únava, mohou přetrvávat déle. Většina lidí se zotaví bez potřeby lékařského ošetření, ale u některých jedinců, zejména u starších osob, dětí a osob s oslabeným imunitním systémem, může chřipka vést k závažným komplikacím, včetně zápalu plic a hospitalizace.

Prevencí proti chřipce je očkování, které se obvykle provádí každý rok, protože chřipkové viry se pravidelně mění a mutují. Dalšími preventivními opatřeními jsou časté mytí rukou, zakrývání úst a nosu při kašlání nebo kýchnutí a vyhýbání se kontaktu s nemocnými osobami. Léčba chřipky zahrnuje odpočinek, zvýšený příjem tekutin a léky, které mohou zmírnit příznaky, jako je horečka a bolesti svalů.

I koronavirus SARS-CoV-2 je schopen mutovat, což znamená, že se jeho genetická informace mění. Tyto mutace vedou k vytvoření nových variant viru. Některé varianty mohou být náchylnější k infekci nebo odolnější vůči imunitní odpovědi. Protože očkování cílí na specifické části viru, které se mohou mutovat, je potřeba upravit vakcíny, aby byly účinné i proti novým variantám.

Vědci a zdravotnické organizace pečlivě sledují epidemiologické a virologické údaje, aby identifikovali nové varianty viru a vyhodnotili účinnost stávajících vakcín. Na základě těchto dat mohou rozhodnout o potřebě aktualizace nebo změny vakcín.

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnické roušky