Pozdě večer ve středu 21. prosince dosáhne Slunce nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy po pozemské obloze a začne se vracet na sever. Nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Tento den je nejkratší v roce a současně při něm Slunce dosahuje nejnižší polední výšky nad obzorem.

Kombinace krátkého dne a malé výšky Slunce působí, že na zemský povrch dopadá jen malé množství slunečního záření. Je ho méně, než kolik zemský povrch vyzařuje, a astronomové proto hovoří o záporné radiační bilanci zemského povrchu. Ta ještě nějaký čas potrvá, přestože dny se budou pozvolna prodlužovat a Slunce bude stoupat výš nad obzor. Tato setrvačnost působí, že v dlouhodobém průměru bývá nejchladněji až kolem poloviny ledna, nikoli v prosinci.

Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Letos zimní slunovrat nastane 21. prosince ve 22:48.

Doba slunovratu jako konce nekonečné tmy a obrazným i doslovným návratem světla do života bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.

Témata:

Počasí | mráz | stars24.cz

Vstoupit do diskuse