Naší obdobou Halloweenu jsou Dušičky, které připadají na středu 2. listopadu. Lidé však již o tomto víkendu vyráželi na hřbitovy, aby položili květiny či věnce. Jaká je historie této letité tradice?

Zvyk kladení květin a věnců na hroby je poměrně mladý, vznikl až někdy v polovině 19. století. Zpočátku se květiny a věnce dávaly pouze na hroby mladých svobodných lidí, kde květinové věnečky symbolizovaly nevinnost zemřelých. Ze stejného důvodu se přidávaly kytičky a věnečky do rakví malých dětí. Postupem času lidem vadnoucí květiny připomínaly pomíjivost života, a tak je pokládali na všechny hroby.

Květinová výzdoba pronikala na hřbitovy velice pomalu a skromně. Zejména na venkově se hroby spíše osazovaly rostlinami nenáročnými na péči, než aby se zdobily čerstvě natrhaným kvítím. V časech první republiky (někde dokonce až po druhé světové válce) se teprve naplno prosadilo aranžování květin a věnců na hrobech, a to při nejrůznějších výročích zemřelého nebo na Dušičky.

Na vesnicích přinášeli lidé na hřbitov květiny vypěstované na své zahradě, sami si také zhotovovali květinové věnce. Oproti tomu ve městech již bylo možné počátkem 20. století zakoupit květinovou hrobovou výzdobu. Už tehdy byly k dostání věnce ze živých i umělých květin.

Dnes se již neklade důraz na symboliku květin pokládaných na hrob, zejména o podzimních Dušičkách hraje roli zejména odolnost květin vůči mrazu. Nepřízeň počasí poměrně dobře zvládají třeba již zmíněné jiřiny, astry nebo chryzantémy, ale třeba také vřesy nebo karafiáty.

Témata:

Hřbitov | Dušičky - svátek zesnulých | stars24.cz