Silvestr, Nový rok a novoroční oslavy: Víte, jak dlouho se vlastně slaví?

Ten ustanovil papež Řehoř XIII. svou bulou už v roce 1582, oficiální začátek nového roku ale papežská stolice stanovila na první lednový den až od roku 1622 za Řehoře XV. Většina katolických zemí přijala toto datum bezprostředně, další státy se však držely 25. března, tedy svátku Zvěstování Páně, ještě desítky let - a pravoslavné Rusko třeba až do roku 1918.

Zatímco současný ve světě nejrozšířenější kalendář vychází z doby oběhu Země kolem Slunce, ty starší ponejvíce vycházely ze sledování fází Měsíce. Lunární rok ale je v porovnání se slunečním rokem kratší o 11 dnů, jeho začátky proto postupně procházely všemi ročními obdobími. Někde se začali řídit slunečním rokem, jiné oba systémy kombinují. Starý římský kalendář (reformovaný v roce 45 před naším letopočtem Juliem Caesarem), původně počítal nový rok od 1. března, v roce 153 př. n. l. se přesunul na 1. ledna. Když křesťanská církev tento kalendář převzala, určila za vstup do nového roku 6. leden, svátek Tří králů.

Po dalších posunech tohoto data na různé dny prosince, ledna, března a listopadu se nakonec v křesťanské sféře ujal 25. březen, kdy se podle tradice Panně Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě a že se jí narodí Syn Boží. Datum 1. ledna stanovil tvůrce dodnes používaného gregoriánského kalendáře, papež Řehoř XIII., v roce 1582. Letopočet se datuje od údajného narození Ježíše Krista. První lednový den dnes sice bere jako začátek roku většina zemí světa, v Číně se ale Nový rok slaví mezi 21. lednem a 20. únorem v návaznosti na zimní slunovrat, Židé pak svůj Roš ha-šana slaví 162 dní po prvním dni svátku Pesach, což může být zhruba od začátku září do začátku října.

Témata: Silvestr