Málokteré slovo je tak skloňované jako mutace. Hovoří se o mutaci koronaviru v Itálii, v Jihoafrické republice se šíří další nová mutace koronaviru, a s jednou má zkušenost i Velká Británie. Je ale čeho se bát?

Na světě existují tisíce mutací nového typu koronaviru. Hovoří se až o čtyřech tisících, přičemž ještě v létě se jednalo o zhruba 3500 mutací. Jak vidno, viry a koronaviry mutují, a některé velmi rychle. Přesto dosud zdánlivě nikoho neznepokojovaly. Tedy alespoň ne veřejně.

Vědecký svět už jeden poprask zažil. Příspěvek publikovaný Lu Jianem z Pekingské univerzity 3. března v časopise National Science Review vycházel z analýzy 103 virových genomů a vědci v něm uvedli, že některé mutace genomů jsou natolik rozdílné, že je lze rozdělit do jednoho ze dvou odlišných typů. Koronavirus se tak podle nich šířil napříč světem ve dvou typech, které nazvali typ S typ L.

Zatímco typ S je pravděpodobně původním typem viru, typ L byl označen za novější mutaci. A jelikož 70 % sekvenovaných genomů SARS-CoV-2 patřilo do typu L, autoři dospěli k závěru, že virus se vyvinul, aby se stal agresivnějším a šířil se rychleji.

To vyvolalo mezi vědci pozdvižení, avšak jiné, než by leckdo očekával. "To, co udělali, je, že virus rozdělili na dvě větve a řekli: Téhle je víc, takže se přenáší více," uvedl Andrew Rambaut, molekulární evoluční biolog na Edinburghské univerzitě. Někteří vědci dokonce požadovali stažení studie a varovali, že její nesprávná interpretace může vést k dezinformacím. 

Mutace viry zásadně nemění

Christian Drosten, virolog ve Fakultní nemocnici Charité v Berlíně, upozornil, že většina genomických změn chování viru nemění. Jediným způsobem, jak potvrdit, že mutace virus opravdu změnila, je studovat ji v buněčných kulturách nebo v pokusných zvířatech. Ne vždy navíc mutace znamená automaticky zhoršení.

Mutaci podlehl například i virus způsobující nemoc SARS. Ten při ní ale oslabil, ztratil totiž kus svého genomu. Když jej vědci následně v laboratoři přidali zpět, zjistili, že s touto částí genomu se nemoc replikuje rychleji. Virus tak mutací oslabil sám sebe.

Na základě jedné statistické studie nemohli vědci s určitostí říci, jestli je typ L agresivnější nebo ne. Autoři studie se ale přesto domnívali, že k mutaci, která by mohla způsobit jeho teoretickou větší agresivitu, přispěli sami lidé. Veřejnost však tehdy probíhající mutace nijak neznepokojovaly.

Ačkoliv se tedy už na přelomu jara a léta spekulovalo o nakažlivějších variantách, vědci nebyli nijak znepokojeni. "Zdá se, že existují dva různé kmeny," uvedl Ravinder Kanda z Oxford Brookes University ve Velké Británii. "Typ L může být agresivnější z hlediska přenosu, ale zatím nemáme představu, jaké budou mít tyto genetické změny vliv na závažnost onemocnění," dodal pro New Scientist.

Mutace, o nichž se hovoří dnes, nejsou také ničím novým. Ta britská, na kterou upozornil ministr zdravotnictví Matt Hancock, se pravděpodobně šíří už od začátku podzimu. Ačkoliv by ale mohla být výrazně nakažlivější než jiné mutace, neznamená to, že vyvolá častěji vážnější průběh nemoci.

Je jisté, že se budou objevovat i další mutace. Ostatně mutování je přirozenou vlastností virů, které se snaží přežít a infikovat co nejvíce hostitelů. Otázkou ale není, kolik a jakých mutací se objeví, ale jaké průběhy nemoci způsobí a jestli na ně zabírají dosud schválené vakcíny.

To ale prokáží až další výzkumy, nicméně podle dosavadních údajů vědci odhadují, že mutace by neměly výrazným způsobem ovlivnit probíhající pandemii. Prozatím se také zdá, že proti mutacím vakcíny zabírají.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | Vědci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse