Život s covidem: Co se stane, když nemoc nevymýtíme?

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Autor: Adam Slabý, stars24.cz

30. listopadu 2020 11:21

Holandský profesor epidemiologie Hans Heesterbeek se domnívá, že covid-19 se pravděpodobně stane endemickým onemocněním. I když se zpomalí jeho šíření, tak nezmizí úplně a navzdory očkování se budou nadále vytvářet ohniska nákazy.

Nemoc se stává endemickou ve chvíli, kdy ji každý infikovaný jedinec přenese na jednu další osobu, tedy pokud bude reprodukční číslo (R) 1. Během epidemie, kdy dochází k šíření nákazy, má R vyšší hodnotu než 1. V případě, že se nemoc dostává pod kontrolu, R klesá a je menší než 1.

Endemických modelů šíření nemoci je celá řada. V některých případech se nemoci udržují na nízkých úrovních po celý rok, naopak jiné vykazují v určitých obdobích vyšší přenos. Upozornil na to server The Conversation.

K takové situaci dochází například tehdy, pokud sezónní faktory ovlivňují vzájemný kontakt lidí, nebo pokud nemoci svědčí určité počasí. Podobný příklad ostatně známe ze sezónní chřipky.

Vliv na šíření nákazy ale mají i jiné organismy, například hmyz. Pak stačí, aby měla každá infikovaná osoba ve svém okolí dostatečný počet náchylných lidí, a nemoc se bude šířit nadále.

Důležitým faktorem je i imunita, například novorozenců, kterou získají od své matky, nebo dočasná, kdy je schopna odolávat určitým nemocem pouze dočasně.

Virus nebo bakterie se navíc mohou vyhnout imunitní paměti mutací, takže i lidé s imunitou vůči jednomu kmeni dané nemoci se mohou nakazit jiným kmenem. I zde je ukázkovým případem chřipka.

Podle profesora Heesterbeeka z Univerzity v Utrechtu zatím není známo, jak dlouho vydrží imunita u covidu. A kvůli tomu ani to, jaká bude skutečná účinnost vakcíny. Nedá se totiž zatím přesně určit, zda se bude koronavirus SARS-CoV-2 chovat jako jiné koronaviry, které jsou endemické a způsobují například nachlazení.

Záleží také na tom, jak jsou lidé s imunitou rozmístěni v rámci komunity, státu nebo celého světa. Bez rovnoměrného rozdělení odolných jedinců ale neexistuje populační imunita, a to ani tehdy, pokud by bylo očkováno takové množství lidí, aby splnily předpokládanou potřebnou hranici.

V těchto případech sice může být R nízké a infekce bude pod kontrolou, ale v určitých lokalitách bude vysoko nad 1. Tento stav následně povede ke vzniku lokalizovaných ohnisek a umožní nemoci endemický stav.

V tu chvíli bude záviset na tom, jaká účinná bude vakcinace a léčba. Pokud se povede ochránit lidi před nejtěžšími následky nemoci a smrtí, stane se covid-19 nemocí, se kterou se naučíme žít a se kterou se zřejmě během života setká velká část populace.

Roli bude následně hrát jak odolnost lidí a délka trvání imunity, tak i možná potřeba každoroční vakcinace. Je ale možné, že se povede onemocnění dostat pod kontrolu očkováním v určitém věku, jako je tomu u dětských infekcí a vakcín.

Pokud ale vakcíny zabrání jak klinickému onemocnění, tak i přenosu, a zároveň poskytnou dlouhodobou imunitu, existuje možnost, že dojde k eradikaci onemocnění.

To ale podle profesora není příliš reálné, protože takových případů zná lidstvo jen velmi málo, a vymýcení se nepovedlo ani u řady nemocí, proti nimž existují vakcíny poskytující trvalou imunitu.

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)