Covid a imunita? Vědci odhalují nové tajemství nemoci!

Češi se nechávají testovat na covid-19

Autor: Adam Slabý, stars24.cz

4. září 2020 15:18

Vědci možná už konečně vědí, zda si lze po prodělání nemoci covid-19 způsobované novým typem koronaviru vytvořit imunitu. Přestože dřívější studie došly k závěru, že nikoliv, jelikož onemocnění za sebou nezanechává relativní míru imunity v lidském organismu, nyní to vypadá, že by opak mohl být pravdou. Nové poznatky jsou totiž takové, že si tělo vytváří takzvané T-lymfocity potírající buňky infikované virem, díky čemuž by uzdravení mohli být dlouhodobě imunní.

Odborníci byli zpočátku přesvědčeni, že by protilátky, které si organismus vytvořil v reakci na infekci a na ochranu před jejím možným návratem, mohly vymizet do několika měsíců. Bylo-li by tomu tak, mohli by se lidé koronavirem nakazit vícekrát. Vědci se momentálně domnívají, že se lidský imunitní systém skládá z několika vrstev bojujících proti patogenům.

Významnou roli zde mají hlavně bílé krvinky disponující jistými paměťovými schopnostmi, díky nimž je tělo více posilněné v boji proti potenciální opakované infekci koronavirem. Patří mezi ně takzvané paměťové T-lymfocity (neboli T-buňky) identifikující a likvidující postižené buňky, které pak následně vyrozumí B-buňky, aby si proti danému typu viru vytvořily nové protilátky. 

V pátek například vyšla v časopise Cell studie, podle níž všichni, kteří prodělají nemoc covid-19, včetně pacientů s lehkým či bezpříznakovým průběhem, získají zvláštní T-buňky se schopností zničit koronavirus, přijdou-li s ním v budoucnu znovu do styku. 

"Paměťové T-buňky se pravděpodobně ukážou jako kritický faktor v dlouhodobé imunitní ochraně proti nemoci covid-19,“ stojí ve studii. "Právě tyto buňky totiž mohou zabránit opakovanému těžkému průběhu nákazy,“ podotýkají vědci s poznámkou, že T-lymfocyty se mohou v těle uchovat po léta, zatímco se úroveň protilátek po prodělané nákaze snižuje. I pacienti bez protilátek mají zvláštní T-buňky.

Autoři zmiňovaného dokumentu se zabývali krví 206 švédských pacientů, kteří covid-19 prodělali, a to jeho nejrůznější formy (od bezpříznakové po těžkou). Jejich poznatky byly takové, že navzdory různému průběhu, tělo zareagovalo, pokud jde o T-buňky, vždy stejně. Dokonce i ti, u nichž nebyly nalezeny protilátky, si vytvořili paměťové T-lymfocity.

Podle šéfa amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) a hlavního amerického epidemiologa Anthonyho Fauciho jsou výsledky takových studií "skvělou zprávou". 

"Ve výzkumu T-buněk dochází v současné době ke žhavým věcem,“ uvedl epidemiolog Fauci v rozhovoru, který NIAID zveřejnil na Facebooku. „Lidé, kteří zřejmě nemají vysoké úrovně protilátek, a to přesto, že jsou nebo byli nakažení, mají i tak dobré reakce T-lymfocytů,“ nechal se slyšet Fauci.

V jiné studii zveřejněné v červenci stojí, že ze skupiny 36 vyléčených všichni produkovali paměťové T-buňky, jež si tělo specificky vytvořilo pro boj s novým koronavirem. Jiný dokument zveřejněný v odborném časopisu Nature zase ukázal, že z 18 zkoumaných se u více než 80 % vyvinul specifický typ T-buněk.

Oba výzkumy dále také nastiňují, že by se zmíněný druh buněk mohl vyskytnout i u těch, kteří se koronavirem nikdy nenakazili. Nejpravděpodobnější příčinou tohoto fenoménu by mohl být takzvaná zkřížená reaktivita, kdy T-buňky vyvinuté v boji s jinou virovou náloží reagují na podobný, byť neznámý patogen. Jednalo by se tedy o buňky vytvořené v boji s jinými typy koronavirů, které mají za následek například běžná nachlazení.

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)