Patologové popřeli dezinformace: Covid není chřipka, umírá se na něj, ne s ním!

Vědci tvrdí, že u většiny zemřelých nakažených novým typem koronaviru nebyla příčina v jiném druhotném onemocnění či vysokém věku. Na jejich smrti se podílela přímo nemoc, která postihuje řadu orgánů. Nakažení tak neumírají "s covidem", jak se často mylně tvrdí, ale smrt zapřičiní přímo nákaza. 

Sever Health Management uvedl, že virus postihuje takzvané endothelium, což pak má za následek napadení dalších orgánů. Nastane-li situace, kdy je endothelium vystýlající vnitřní povrch krevních i lymfatických a srdce cév napadeno, jsou ohroženy oběhový, vylučovací, jakož i nervový systém.

Jinými slovy infekce koronavirem znamená riziko otravy dalších orgánů. Jedná se o případy, kdy se při nákaze dostavily poruchy krvácení a poškození krevních cév. Co se týče rizikových faktorů, mezi něž spadá například kouření, vysoký krevní tlak, obezita nebo cukrovka, tak ty se výrazně podepisují právě na endotheliu, jejž pak virus snáze postihne.

K podobnému závěru došli němečtí patologové, kteří se nedomnívají, že by byla příčinou úmrtí u nakažených lidí předchozí onemocnění či vysoký věk. Pitva i podle nich prokázala, že nový typ koronaviru způsobuje nejen poškození plic, ale postihuje i další orgánové systémy

To podle patologů dokazuje, že covid-19 nelze srovnávat s běžným chřipkovým virem a nemocní lidé zemřeli skutečně na covid-19, ne s ním. Není to však jediný důvod, proč nelze obě nemoci srovnávat.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každoročně onemocní chřipkou až 55 milionů Američanů a 63 000 jich tomuto viru podlehne. Z celosvětového pohledu zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na chřipku ročně až 650 000 lidí, počet nakažených pak stoupá až do stovek milionů.

Koronavirus SARS-CoV-2 sice má za dobu svého působení na kontě přes 25 milionů nemocných, ale více než 800 000 mrtvých, tedy více než chřipka. Opatření zavedené státy napříč celou Zemí uvrhly do karantény na jaře třetinu lidstva, ekonomika se potácí na pokraji krize a o pandemii se hovoří jako o tom nejhorším, čemu svět čelil od španělské chřipky, vyjma válek.

Prestižní deník The Wall Street Journal navíc upozornil na zásadní záměnu pojmů, k níž velmi často dochází. Jedním ze zásadních rozdílů je ten, že bilance infikovaných chřipkou je odhadem všech nemocných, kdy většinou mluvíme o maximálním odhadu, tedy nejvyšší možné hranici, která ale nemusí odpovídat realitě.

Naopak údaje o covid-19 se týkají pouze skutečně diagnostikovaných pacientů, přičemž je známo že nemoc lze prodělat i bez příznaků a některé země nemocné netestují. Koronavirem tak může být nakaženo několikanásobně více lidí, stejně tak mu mohlo i mnohem více lidí podlehnout. Už jej z tohoto pohledu nelze obě nemoci srovnávat na základě statistik, neboť k jejich výpočtu jsou pokaždé využita jiná data.

Není to ale jediná závažná odlišnost. Covid-19 se od chřipky liší i tím, jak rychle se šíří a jako dlouhou vyžaduje léčbu. Koronavirus je podle dosavadních informací podstatně nakažlivější, šíří se více, rychleji a zatímco léčba chřipky obvykle zabere 7 dní, někdy ale i třeba jen 3 dny, léčba covid-19 je záležitostí mnoha týdnů až, jak ukazují některé případy, měsíců.

Pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Porovnáme-li jen laboratorní potvrzené případy, virem H1N1 se za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší koronavirus dostalo devětkrát více lidí a podlehlo jich 42krát víc.

Nákaza, na kterou dosud neexistuje lék, rovněž klade velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice. Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se táhnou napříč celou zemí několik měsíců, udeřila přílivová vlna covid-19 v polovičním čase. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých průběhů onemocnění tak zcela zahltila zasažené oblasti.

Ostatně průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou je 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.

Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také velmi rychle vyčerpá zásoby ochranných pomůcek, což vede k tomu, že jsou riziku vystaveni i sami zdravotníci. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně. Většina personálu má totiž určitou imunitu vůči chřipce, ať už přirozenou nebo nabytou očkováním. Proti covid-19 ale očkování neexistuje. 

Témata: Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)