Když před několika dny médii prolétla zpráva o vakcíně proti koronaviru, která by mohla být k dispozici za rok až rok a půl, v diskuzích a na sociálních sítích bylo patrné rozhořčení veřejnosti. Podle nejnovějších informací se zdá, že bychom se vakcíny mohli dočkat už letos na podzim, Česko navíc schválilo možnost nasadit lék remdesivir, který je ve fázi testů. Proč ale vývoj léků a vakcín trvá tak dlouho?

Nemocí COVID-19 se dosud nakazilo téměř 200.000 lidí po celém světě a na 8000 lidí jí podlehlo. Na nemoc zatím žádný schválený lék ani vakcína neexistuje. Lékaři nakaženým pacientům podávají pouze přípravky, které zmírňují symptomy nemoci, mezi něž patří horečka, kašel a dušnost. V těžkých případech pomáhají nemocným s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce.

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě očkování s trvalým účinkem hledají rovněž takové vakcíny, jež by pacienty ochránily například jen na několik měsíců, než se podaří vynalézt řešení s dlouhodobějším efektem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem letošního února uvedla, že neočekává, že by vakcína byla k dispozici dříve než za 18 měsíců. Počátkem března bylo v různých fázích vývoje asi 30 kandidátů na vakcínu proti novému typu koronaviru.

Nejčastěji zmiňovaným preparátem, který by mohl úspěšně pomoci v boji s nemocí COVID-19, je experimentální lék remdesivir. Jedná se o antivirotikum, které zabraňuje množení viru a vyvinul jej tým lékařů z kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář. Remdesivir měl původně sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle WHO, která remdesivir označila za "nejslibnějšího kandidáta" v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Klinické testy léku remdesivir začaly v USA před několika dny. Lékaři oznámili, že chtějí do testů zapojit dohromady na 400 lidí v 50 zemích. Polovině z nich přitom dají remdesivir, zatímco zbytku bude podáno pouze placebo, tedy látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék. Velká část testování se uskutečňuje v Asii, zejména v Číně. Výsledky studie by mohly být na konci března.

Lék se podává nitrožilně a pokud se testování osvědčí, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) může remdesivir schválit jako lék proti Covidu-19. Nakolik bude úspěšný nyní nelze odhadovat, co ale některé vědce trápí více jsou možné vedlejší účinky.

Právě ty jsou jedním z důvodů, proč vývoj léků zabere mnohdy i roky. Zatímco s bakteriemi umí lékaři bojovat poměrně úspěšně a antibiotika známe více než sto let, virové infekce se léčí vzácně. Dosud totiž nejsou látky dostatečně účinné, aniž by měly vysoký počet nežádoucích účinků.

Skutečná situace je přitom podstatně složitější. A vědci ji jen stěží mohou ovlivnit. Je však třeba důrazně odlišit vakcínu, která má minimalizovat či odstranit riziko nákazy, a lék, který se nasazuje poté, co člověk virem onemocní.

Odborníci se shodují v tom, že lék na koronavirus bude pravděpodobně vytvořen dříve, než vakcína. Vývoj léků sice není jednoduchou záležitostí, pořád je ale z mnoha důvodů lehčí vytvořit reakci, než prevenci. Tak či tak na obou formách léčby pracují desítky laboratoří po celém světě, vědci z amerických, čínských, indických a dalších farmaceutických společností.

Zatímco Spojení státy sází na remdesivir, vědci z Číny a nově i Tchaj-wanu se obrací k jinému medikamentu. Experimentálně byl úřady schválen lék Favilavir, který údajně prokázal účinnost při léčbě onemocnění s minimálními vedlejšími účinky v klinické studii zahrnující 70 pacientů.

Tamní laboratoře podle serveru FocusTaiwan nyní ve velkém spouští výrobu tohoto léku s cílem zajistit dostupnost všem nemocným. Podobných vědeckých pracovišť je ale po celém světě mnohem více, a každé pracuje na unikátním léku.

Jedním z nich je i výzkumný ústav MIGAL v Izraeli, který vidí naději ve vakcíně proti infekční bronchitidě. Ta byla vyvinuta k léčbě ptačí chřipky, vědcům se ale povedlo upravit ji k léčbě Covid-19. Vakcína prokázala účinnost v předklinických studiích prováděných Volcanským institutem.

Americká společnost Tonix Pharmaceuticals spolupracovala se Southern Research, neziskovou výzkumnou organizací, na vývoji vakcíny proti koronaviru s názvem TNX-1800. Vakcína je modifikovaný koňský virus vyvinutý na patentované platformě Tonix pro vakcíny pro koně.

Jiná americká společnost, Innovation Pharmaceuticals, v současné době vyhodnocuje účinky léku Brilacidin používaného na podporu imunitního systému. Brilacidin má totiž prokazatelné antibakteriální, protizánětlivé a imunomodulační vlastnosti, což potvrdilo několik klinických studií.

Společnost Inovio Pharmaceuticals spolupracuje s pekingskou Advaccine Biotechnology Company na vývoji vakcíny INO-4800 proti koronaviru. Společnost už dokonce zahájila předklinické testování.

Vývoj této vakcíny je poměrně slibný a vědci disponují grantem ve výši 9 milionů dolarů, který jim věnovala Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vznikla v Norsku v roce 2017 s cílem financovat a koordinovat vývoj nových vakcín. Mezi její zakladatele patří vlády Norska a Indie, Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation.

Tím ale výčet laboratoří, které pracují na vývoji nějaké formy léku, ani zdaleka nekončí. Jiné se navíc nezaměřují na vývoj samotný, ale zkouší kombinace již známých léků, jako společnost Regeneron. 

Ta zjistila, že kombinace neutralizujících protilátek REGN3048 a REGN3051 by mohla být účinná proti koronaviru a prokázala to v první klinické studii, kterou sponzoroval Národní institut pro alergie a infekční nemoci (NIAID). Bezpečnost a snášenlivost léčiva bude nyní studována u 48 pacientů.

Vakcíny jsou ale samy o sobě poměrně problematické. Ačkoli je genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Poté následují laboratorní testy, testy na zvířatech a nakonec testování na lidech. Celý proces může zabrat měsíce i roky, navzdory tomu, že vakcínu hledá hned několik farmaceutických společností. Dosavadní zprávy o tom, že byly vakcíny už vytvořeny, jsou proto nepřesné a neúplné. Testovací proces je totiž zdlouhavý a zatím neproběhl.

Při vypuknutí epidemie SARS v roce 2003 se vědci dostali od získání genomové sekvence viru do klinického hodnocení vakcíny za 20 měsíců. Někteří vědci tvrdí, že tento čas nyní dokáží zkrátit na tři měsíce. To ale ukáže až praxe.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | léky | Vědci | stars24.cz

Vstoupit do diskuse