V kauze padesátimilionové dotace pro farmu Čapí hnízdo čelí v současnosti trestnímu stíhání už jen Babiš (ANO) a Nagyová. Původně policisté obvinili více lidí včetně členů Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání bylo postupně zastaveno, a státní zástupce tak původně rozhodl i v případě Babiše a jeho exporadkyně. V jejich případě ale zasáhl bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Babiš i Nagyová vinu odmítají, loni v létě podali návrh na zastavení stíhání.

O tom, že policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo, informoval poprvé server Aktuálně.cz v prosinci 2015, Babiš byl pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU obviněn v říjnu 2017. Případ pokračuje třetí volební období, a Sněmovna proto Babiše už třikrát vydala ke stíhání: v září 2017, v lednu 2018 a naposledy letos v březnu. Expremiér sice v tomto případě zpochybňoval způsob, jakým byl zbaven imunity, u Nejvyššího soudu (NS) ale neuspěl.

Babiš u NS namítal, že znění žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání se výrazně liší od toho, co následně napsal do obžaloby státní zástupce Šaroch. Chtěl tak dosáhnout vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud jeho návrh zamítl s vysvětlením, že se v tuto chvíli a v tomto typu řízení podobnými námitkami zabývat nemůže.

V nynější obžalobě stojí, že Babiš svým vlivem a činností zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu. Spolu s Nagyovou si přitom byl vědom toho, že je společnost propojena s firmami ze skupiny Agrofert a že po dokončení výstavby hodlá působit na stejných relevantních trzích nebo sousedním trhu.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Babišovu Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.

Vyšetřování případu přitom původně v září 2019 městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) zastavilo, šéf pražských žalobců Martin Erazím tehdy sdělil, že Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale v prosinci 2019 usnesení o zastavení trestního stíhání v případě Babiše a Nagyové zrušil. Podle něj bylo v jejich případě nezákonné a předčasné, skončilo naopak stíhání Babišovy manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese a bývalého člena orgánů farmy Josefa Nenadála.

Zvláštní roli sehrál v případu Andrej Babiš mladší, syn expremiéra z jeho prvního manželství, jehož stíhání bylo už dříve z kauzy vyčleněno. Babiš mladší dlouhodobě tvrdí, že ho jeho otec nechal v roce 2017 proti jeho vůli odvézt na Ruskem okupovaný Krym, aby mu znemožnil vypovídat v kauze Čapí hnízdo. Babiš synovo tvrzení odmítá a tvrdí, že jeho potomek trpí schizofrenií. Loni v únoru policie případ údajného zavlečení Babiše mladšího na Krym odložila, podle ní rovněž nešlo ani o přestupek. Babiš mladší loni začátkem září s odvoláním na znalecké posudky prohlásil, že je psychicky v pořádku.

Žalobce stíhání Babiše mladšího zastavil už v únoru 2020, a to ze stejného důvodu jako u obviněných v hlavní části kauzy, tedy proto, že skutek není trestným činem. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) usnesení přezkoumalo a ponechalo v platnosti. Trestní stíhání Babiše mladšího tak definitivně skončilo. Znovu byl Babiš mladší vypovídat na policii loni v září a po své výpovědi novinářům řekl, že z něj otec udělal tzv. bílého koně a že nikdy nechtěl být součástí dotačního podvodu.

K trestní kauze kolem dotace pro Čapí hnízdo se v minulosti vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který v září 2019 řekl, že kdyby bylo stíhání Babiše obnoveno, rozhodne o takzvané abolici. V jejím důsledku by pak bylo další stíhání nepřípustné. Babiš v prosinci 2019 řekl, že pokračování svého stíhání v kauze Čapí hnízdo očekával. Uvedl rovněž, že případnou abolici prezidenta odmítne, protože nic protizákonného nespáchal. Tehdejší opozice Babiše vyzvala, aby zvážil odstoupení. Prezident Zeman následně potvrdil, že Babišovi abolici neudělí.

Okolnostmi poskytnutí dotace se zabýval také Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který své šetření uzavřel v prosinci 2017. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš následně řekl, že vyšetřování evropského úřadu kolem Čapího hnízda je podle něj zpolitizované jak v ČR, tak v Bruselu. Tehdejší úřadující šéf OLAF Nicholas Ilett se proti tomu důrazně ohradil. OLAF také vyzval k vynětí farmy z projektů dotovaných Evropskou unií. Koncem ledna 2018 pak ministerstvo financí oznámilo, že tak učinilo, peníze na Čapí hnízdo tak šly z českého rozpočtu a vyšetřování se vedlo už jen na české úrovni.

Vedle případu kvůli dotaci policie také prověřovala možné daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu na Čapím hnízdě. Kriminalisté v případu podle informací médií řešili podezření, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často virtuální položky.

Témata:

Andrej Babiš | stars24.cz

Vstoupit do diskuse