Zatímco na jaře platil nouzový stav 66 dnů, nyní trvá skoro o půlku déle. Premiér Andrej Babiš navíc prohlásil, že vláda požádá Sněmovnu o další prodloužení. Namísto 22. ledna by tak mohl platit až téměř do konce února. A není ani jisté, jestli skončí poté.

Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny i déle.

Jde o státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Letos poprvé vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy. Kabinet žádal o prodloužení do 11. května, Sněmovna souhlasila jen s 30. dubnem.

O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala o prodloužení do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.

Jarní nouzový stav byl do té doby nejrozsáhlejší v historii samostatné ČR (předtím byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007). I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá opatření.

V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvit koncem září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni.

Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí ve vnitřních prostorách, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny maloobchodních prodejen a služeb nebo zákaz nočního vycházení. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením nouzového stavu do 20. listopadu (vláda chtěla o 30 dnů, tedy do 3. prosince).

Platný nouzový stav potřebuje k fungování protiepidemický systém (PES), představený v půlce listopadu, podle kterého mají být zaváděna jednotlivá opatření.

Kabinet ANO a ČSSD 9. prosince žádal poslance o možnost prodloužení stavu nouze na dalších 30 dnů, a to do pondělí 11. ledna. Tento návrh Sněmovna po téměř šestihodinové diskusi zamítla a souhlasila s prodloužením nouzového stavu podle návrhu KSČM o 11 dnů, tedy do 23. prosince. Sněmovna poté 22. prosince schválila vládní návrh o prodloužení nouzového stavu do pátku 22. ledna.

Témata:

Česká republika | Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | Andrej Babiš | stars24.cz

Vstoupit do diskuse