WHO prozradila, jak zastavit koronavirus. Pomůže prý jediná věc!
K úplnému zastavení šíření nového koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19, které si celosvětově dosud vyžádalo přes 114 000 životů, bude nutná bezpečná a účinná vakcína. Uvedla to v Světová zdravotnická organizace (WHO).
"Naše globální provázanost znamená, že riziko opětovného zavlečení a obnovení covid-19 přetrvá," řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuálním brífinku ze Ženevy.
Dodal, že "v konečném důsledku bude na úplné přerušení přenosu potřebný vývoj a dodání bezpečné a účinné vakcíny." Šéf WHO proto vyzval, aby docházelo jen k pomalému rušení opatření proti šíření koronaviru.
Šíření covid-19 se zrychluje vysokým tempem, pokles onemocnění je ale podle WHO pomalý. "Jinými slovy, cesta dolů je mnohem pomalejší než cesta nahoru," prohlásil.
"Omezující opatření musí být rušeno pomalu a kontrolovaně. Nemůže se to stát vše najednou," uvedl s tím, že opatření mohou být zrušena, jen když budou zavedena všechna správná opatření.
Vakcíny jsou ale samy o sobě poměrně problematické. Ačkoli je genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda.
Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.
Poté následují laboratorní testy, testy na zvířatech a nakonec testování na lidech. Celý proces může zabrat měsíce i roky, navzdory tomu, že vakcínu hledá hned několik farmaceutických společností. Dosavadní zprávy o tom, že byly vakcíny už vytvořeny, jsou proto nepřesné a neúplné. Testovací proces je totiž zdlouhavý a zatím neproběhl.
Při vypuknutí epidemie SARS v roce 2003 se vědci dostali od získání genomové sekvence viru do klinického hodnocení vakcíny za 20 měsíců. Někteří vědci tvrdí, že tento čas nyní dokáží zkrátit na tři měsíce. To ale ukáže až praxe.
Generální ředitel CEPI Richard Hatchett odhaduje, že by v létě mohly začít testy vakcín a za 12 až 18 měsíců by mohly být považovány za bezpečné a účinné. Tato časová osa představuje "obrovské urychlení ve srovnání s historií vývoje vakcín."
Ani úspěšný test ale nemusí být spásný. "Důležitým hlediskem je, zda základní postup vývoje může být v následujících letech upraven tak, aby v nadcházejících letech vyprodukoval miliony nebo dokonce miliardy dávek," dodal Hatchett.
Ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthony Fauci ale neskrývá obavy. Přes všechny pokroky ve vědě a medicíně totiž proces vývoje nemůže postoupit k vytvoření skutečné vakcíny bez rozsáhlého klinického testování, což vyžaduje výrobu mnoha testovacích vakcín a pečlivé sledování testů.
Aktuálně probíhá vývoj zhruba 70 vakcín. Například společnost Inovio Pharmaceuticals spolupracuje s pekingskou Advaccine Biotechnology Company na vývoji vakcíny INO-4800 proti koronaviru. Společnost už dokonce zahájila předklinické testování.
Vývoj této vakcíny je poměrně slibný a vědci disponují grantem ve výši 9 milionů dolarů, který jim věnovala Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vznikla v Norsku v roce 2017 s cílem financovat a koordinovat vývoj nových vakcín. Mezi její zakladatele patří vlády Norska a Indie, Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation.
Americká společnost Tonix Pharmaceuticals spolupracovala se Southern Research, neziskovou výzkumnou organizací, na vývoji vakcíny proti koronaviru s názvem TNX-1800. Vakcína je modifikovaný koňský virus vyvinutý na patentované platformě Tonix pro vakcíny pro koně.
Výzkumný ústav MIGAL v Izraeli vidí naději ve vakcíně proti infekční bronchitidě. Ta byla vyvinuta k léčbě ptačí chřipky, vědcům se ale povedlo upravit ji k léčbě Covid-19. Vakcína prokázala účinnost v předklinických studiích prováděných Volcanským institutem.
