Navzdory omezenému vycházení není nijak těžké potkat v posledních dnech na ulici i silnici řadu lidí. Mnoho z nich chodí jen tak na procházku, na hřiště s dětmi nebo do obchodů, domů ale rozhodně nespěchají. Proč se najdou tací, kteří nařízení vlády ne zcela respektují?

Paradoxně to není proto, že by s nařízeními nesouhlasili. Vládní opatření proti epidemii koronaviru považují za adekvátní tři čtvrtiny Čechů, zjistil průzkum společnosti Kantar CZ z přelomu března a dubna. V polovině března takových lidí byly necelé dvě třetiny. Výrazně zároveň ubylo lidí, z 31 na 16 procent, kteří opatření vidí jako příliš mírná.

Z jednotlivých opatření dotázaným ale nejvíc komplikuje život omezení pohybu a cestování, na druhém místě je uzavření většiny obchodů. Lidé také častěji než před dvěma týdny zmiňují uzavření kulturních institucí či sportovišť. To, že sami nemohou navštěvovat restaurace a posílat děti do škol, je v žebříčku na čtvrtém a pátém místě.

Proč tedy lidé nejsou více doma? Leslie Martin, psycholog na La Sierra University v Kalifornii a spoluautor Oxfordské příručky o chování a dodržování léčby, říká, že dodržování doporučení ohledně sdružování je těžké.

"Lidé obecně reagují na dodržení pokynů v případě, že mají viditelné důkazy, ale protože je dlouhá inkubační doba a lidé ve většině případů nejeví žádné příznaky, není důvod, aby si lidé mysleli, že je potřeba se izolovat." Podle Martina se může lidem hrozba jevit jen jako hypotetická, protože neexistuje jasně znatelný důkaz, že lidé onemocnění covid-19 prodělali.

Právě tendence lidí věřit ve své pocity je podle psychologa Paula Slovice z University of Oregon ve skutečnosti evoluční rys. Lidé podle něj disponují dvěma typy myšlení: Jeden je intuitivní, založený na pocitech, a druhý je racionálnější, založený na vědeckých úvahách, důkazech a rozumu. Aktuálně dominuje intuitivní režim.

Ten v sobě mají lidé zakořeněný tisíce let, po kterých jim hrozilo nebezpečí z každé strany. Každý jednotlivec byl ohrožen počasím, zvěří či členy jiných kmenů. Lidé se dlouhou dobu řídili pouze intuicí. "Je to jako byste slyšeli zvyku v křoví, které mohly být způsobeny nebezpečným zvířetem. Bylo to ale opravdu zvíře? Jednoduše byste přijali fakt, že je to děsivé, a rychle byste odešli. naše přežití záviselo na emocích," vysvětlil Slovic pro CNN.

Pocity jsou podle něj užitečná věc, která nám denně pomáhá udělat spoustu rozhodnutí. Statistika a výzkumy jsou ale založeny na úplně jiné bázi. Vychází z faktů, z dlouhých a náročných pozorování, a s pocity či intuicí nemají noc společného. 

Jako příklad uvádí průběh nemoci COVID-19. Lidé vnímají, že média informují o počtu nakažených a počtu zemřelých. Méně si ale všímají, že u většiny lidí má nemoc jen mírné příznaky, a většina lidí se uzdravila nebo uzdraví.

Témata:

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) | češi | stars24.cz

Vstoupit do diskuse