Na konci první světové války se po celém světě začala šířit nepříjemná chřipka. Virus zodpovědný za tuto chorobu, která vstoupila do dějin jako španělská chřipka, infikoval více než čtvrtinu světové populace. S odhadovaným počtem obětí mezi 50 a 100 miliony to byla jedna z nejsmrtelnějších pandemií v historii lidstva. Přesto svět vybavila nástrojem, který je nyní aplikován i proti koronaviru. Je ale situace globálně horší?
Uprostřed této pandemie, v září roku 1918, plánovala města ve Spojených státech přehlídky na podporu dluhopisů, které byly prodávány, aby pomohly zmírnit ekonomické škody vzniklé válkou. Ve Philadelphii v Pensylvánii, kde již bylo nakažených 600 vojáků, se starostové měst rozhodli průvod uspořádat. Mezitím se město Saint Louis v Missouri rozhodlo průvod zrušit.
O měsíc později zemřelo na španělskou chřipku ve Philadelphii více než 10 000 lidí, zatímco počet úmrtí v Saint Louis zůstal pod 700. Přehlídka podle televize BBC nebyla jediným důvodem rozdílu v úmrtnosti, ukázala ale, jak důležité je udržovat v případě pandemie sociální distanc.
Navzdory tomu, že o španělské chřipce spousta statistik a záznamů chybí nebo jsou neúplné a neurčité, jedna z analýz ukázala, že města, která zakázala veřejná shromáždění, uzavřela divadla, školy a kostely, měla mnohem nižší úmrtnost než ta, která k těmto opatřením nepřistoupila.
O více než 100 let později čelí svět další pandemii, tentokrát jiného viru. Koronaviru SARS-CoV-2. Dnešní světová populace je o šest miliard vyšší než v roce 1918. Zatímco nemoc covid-19 je v mnoha ohledech odlišná od španělské chřipky, je důležité nezapomínat na přínosy omezení mezilidských kontaktů. Právě to může být stále jeden z nejlepších způsobů, jak s touto pandemií bojovat.
Navzdory tomu ale několik států včetně Česka zvažuje, že přísná opatření spíše omezí. I pokud by se tak stalo a nemoc by se začala opět šířit, není natolik nebezpečná, jako právě španělská chřipka.
Často se totiž mylně uvádí, že covid-19 má podobnou úmrtnost jako španělská chřipka, tedy zhruba 3 až 5 %. Ve skutečnosti zde ale často dochází k zaměňování pojmů mortalita a letalita. Španělská chřipka si vyžádala život 3 až 5 % celkové populace, její úmrtnost ale byla v rámci počtu nakažených mnohonásobně vyšší, než covid-19. Šlo zhruba o 20 %.
Covid-19 se svou úmrtností ale spíše blíží takovým nemocem jako černý kašel nebo spalničky, na které ale existuje očkování a léky. V opačném případě bychom hovořili o úmrtnosti kolem 1 až 3 procent.
Ačkoliv koronavirus může působit jako děsivá nemoc, ve skutečnosti je méně smrtelný, než většina chorob, které známe. Jeho hlavním nebezpečím tedy zůstává rychlost přenosu a pozdní nástup příznaků. Na životě jsou ale ohroženi převážně starší lidé.