Děsivý scénář vědců: Jaká bude BUDOUCNOST SVĚTA bez léku na koronavirus?
Koronavirus způsobující nemoc Covid-19 je s námi už více než tři měsíce. Za tu má na kontě téměř 220 000 nakažených a 9000 mrtvých. Jak se bude situace vyvíjet dál?
Počet nakažených každým dnem roste. Covid-19 má na kontě stále více lidských životů. A vakcíny či léky zatím stále neopustili fáze testování. Jakým směrem se bude současná nákaza ubírat?
Televizní stanice CNN hledá odpověď na palčivou otázku ve třech scénářích, které lidstvo zažilo v posledních letech. Každý se od sebe zásadně liší, jedno ale mají společné. Svět při nich vždy sváděl boj s nebezpečnou nemocí.
V roce 2014 v západní části Afriky propukla epidemie nebezpečné nemoci virového původu - Eboly. Krvácivá horečka měla na svědomí stále více pacientů, nakonec se ji ale podařilo dostat pod kontrolu.
Peter Hotez, profesor Národní školy tropického lékařství na Baylor College of Medicine, upozornil, že nemoc zastavila "koordinovaná mezinárodní reakce". Když se v roce 2018 objevilo další ohnisko, byly všem pacientům v Demokratické republice Kongo nabídnuty dvě různé léčby, které lékaři vyvinuli během první epidemie.
Mezi oběma je rozdíl, oba léky ale vypadají slibně. A to natolik, že byl veškerý vývoj dalších léků proti ebole loni zastaven. Někteří lékaři dokonce hovoří o tom, že hrozba v podobě eboly je zažehnána. Lidstvo má lék, sice zatím stále ve fázi testů, ale podle všeho prokazatelně účinný.
Hotez upozornil, že v současné době neexistuje žádná vakcína ani specifická léčba proti novému koronaviru. Mnoho léků a vakcín se ale vyvíjí. "Jsem docela optimistický, v nadcházejících týdnech a měsících budeme mít dobrý antivirový lék," domnívá se.
Podle Tedrose Adhanoma Ghebrevesuse, generálního ředitele Světové zdravotnické organizace, se vyvíjí více než 20 vakcín proti koronaviru. Zároveň probíhají první klinické studie nových léků. Ty sice nějakou dobu potrvají, přesto tento scénář vypadá zřejmě nejpozitivněji. Lidstvo na Covid-19 najde lék.
Oproti tomu nemoc Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom, neboli SARS, má podobného původce jako Covid-19 - koronavirus. V případě SARS šlo ale o nemoc, která se v mnohém lišila.
Na rozdíl od současné epidemie, při níž zemře 3,4 procenta nakažených, měl SARS úmrtnost 9,6 procenta. Na rozdíl od Covidu-19 se ale také šířil pomaleji, neboť příznaky byly podstatně dříve rozpoznatelné.
Díky tomu se povedlo včas zabránit katastrofě. Nemoc sice nakazila 8000 lidí, v červenci roku 2003 ale byla poražena. Svou zásluhu na tom mělo jak letní počasí s vysokými teplotami a vlhkostí, tak i správné hygienické postupy s důrazem na časté mytí rukou.
Nikdy nelze s určitostí říci, že se nemoc podařilo vyhladit navěky. SARS ale lidstvo koordinovaným postupem dokázalo porazit, navzdory tomu, že podobně jako nyní chyběly léky.
Druhý scénář tak předjímá, že by mohli lidé Covid-19 přemoci a sprovodit ze světa pouhou souhrou několika faktorů, jako je počasí či správná hygiena. To nepopírá ani Howard Markel, ředitel Centra pro historii medicíny na Michiganské univerzitě, který připouští možnost, že do léta bude koronavirus poražen.
Pravděpodobně nejhorší scénář, který lidstvo může potkat, má daleko do filmové apokalypsy, přesto příliš pozitivně nevypadá. Je totiž možné, že si lidé na Covid-19 budou jednoduše muset zvyknout.
Může se totiž stát, že se nákaza koronavirem zařadí mezi další sezónní nemoci, jako je chřipka. Ostatně právě kmen chřipky H1N1 způsobil v roce 2009 pandemii a nyní se stal sezónním virem.
Navzdory svému označení jsou s námi sezónní viry po celý rok a chytit je lze kdykoliv, na severní polokouli ale mají sklon vrcholit v chladnějších zimních měsících, Není však dosud jasné, proč tomu tak je. Možnou příčinou jsou úrovně vlhkosti a čas strávený ve vnitřních prostorách.
Zda se i Covid-19 stane sezónní nemocí ale zatím nikdo neví. Není dostatek důkazů ani dostatek času na to, aby vědci mohli něco takového předpovědět. Pro tento třetí scénář sice hraje fakt, že většina virových nemocí se v létě utlumí, proti naopak stojí současné teploty v některých státech, kde nákaza probíhá, ty totiž například v Asii dosahují až 30 stupňů.
