SuperStar 2021: Stane se Česko premiantem v opakování stále stejných soutěží?
KOMENTÁŘ - Další ročník SuperStar je tady. Od roku 2004, kdy jednu z nejslavnějších soutěží světa sledovalo prakticky celé Česko, se odvysílala řada sezón, jejichž vítězové skončili v propadlišti dějin. Stane se Česko fabrikou na krátkodobou televizní popularitu?
Aneta Langerová, Šárka Vaňková nebo Sámer Issa jsou jistě všem dobře známí zpěváci a zpěvačky. Aby taky ne, tehdy je v přímém přenosu sledovaly miliony lidí, kteří před 17 lety show Česko hledá SuperStar hltali.
Poměrně paradoxně si pak už řada z nás na top trojku finalistů z posledních ročníků pamatuje podstatně méně. Ruku na srdce, kdo si vybaví tváře či písně takových soutěžících, jako Karmen Pál-Baláž, Štěpán Urban nebo Adam Kukačka? A vzpomenete si, kdo československou variaci soutěže vyhrál v roce 2013?
Česko, potažmo Česko Slovensko má talent si na televizních obrazovkách odbývá sedmou, respektive desátou řadu. A část diváků stále dokáže ukovat k obrazovkám, ačkoliv takové šílenství, jako během prvních řad, se už neopakuje.
Z části na to má jistě vliv fakt, že se obě země rozhodly soutěž spojit. Sice na tom ušetří poměrně dost peněz, protože studia ani licence nejsou levná záležitost, na druhou stranu finalisté či vítězové z jiných zemí utkví domácímu divákovi v paměti ještě méně.
Podobně jako většina soutěží, ani "talentovka" není původní česká show. Idols, jak se celé frančíze podle původní soutěže Pop Idol celosvětově říká, vznikla v roce 2001 v Británii. Od té doby se etablovala do tří čtvrtin světa a vysílala se ve 150 zemích. Byť pravda, někde v podobných sloučeninách, jako u nás a na Slovensku.
Nigérie má talent byste například na obrazovkách hledali marně, ačkoliv právě z této země pochází jediný vítěz jediného ročníku, který se vysílal napříč západní Afrikou. A podobných zemí, které se v rámci soutěže sloučily, nebo odvysílaly jen několik málo řad, bychom našli více.
Na druhé straně ale existují státy, které chrlí jednu "talentovku" za druhou. A Česko, ačkoliv se to může zdát neuvěřitelné, jim nemůže sekundovat. Kupříkladu Německo má za sebou už 18 sérií, podobně jako Švédsko se 16 nebo Spojené státy s 19 řadami. Nikoho pak už asi nepřekvapí, že takové státy, kde je tato show nesmírně populární, pak produkují i dětskou verzi soutěže.
To ostatně také není ničím výjimečným v hudebním světě. Každoročně jsme svědky Juniorské Eurovize (Junior Eurovision Song Contest) a i frančíza The Voice (u nás známá jako The Voice Česko Slovensko a Hlas Česko Slovenska) má svou juniorskou variantu. Na tu si ale musíme nechat zajít chuť.
Česko se tak se svými deseti řadami talentové soutěže zatím neřadí k premiantům a není překvapivé, že zdejší televize chrlí jeden ročník za druhým. Na druhou stranu musí sledovanost po čase zákonitě klesat, a stačí se podívat na čísla ze zahraničí, která to úspěšně potvrzují.
Zatímco finále první řady American Idol sledovalo bezmála 23 milionů lidí, u zatím poslední, 19. řady, si ho nenechalo ujít jen něco málo přes 5 milionu diváků. A zatímco první sezóna v Německu nalákala přes 12 milionů diváků, ta zatím poslední 18. letos oslovila jen 3 miliony lidí.
