RECENZE: Kvalitní film, horší horor. Kingovo To zase straší na pokračování

Píše se rok 1989 a ve fiktivním americkém městečku Derry začínají letní prázdniny. Partička dětí přezdívaná Klub Nul je ale místo slunění vtažena do střetu s tajemnou nadpřirozenou entitou, která na sebe bere podobu klauna a do rozsáhlých stok pod městem unáší jejich vrstevníky.

Kingova více než tisícistránková kniha, jejíž první polovinu zachycuje tento film, se těší oblibě hned z několika důvodů. Mezi dva nejvýraznější patří výborně napsané postavy a pronikavé porozumění podstatě lidského strachu reprezentované úchylnou postavou klauna – člověka, který má ze své podstaty rozdávat radost a smích, ale jeho bledá tvář děsí lidstvo po staletí. Je proto skvělou zprávou jak pro čtenáře předlohy, tak pro obyčejné fanoušky filmu, že oba pilíře hororové klasiky zůstaly zachovány.

Celý děj snímku To se točí kolem koktavého hlavního hrdiny Billa Denbrougha (Jaeden Lieberher) a jeho šesti dalších kamarádů-vyvrhelů. Díky tomu, že snímek trvá hodně přes dvě hodiny, se s celou partou dokážeme dostatečně seznámit. Ve výsledku nejenže známe jejich touhy, tajemství a noční můry lépe než zbytek Nul, díky důrazu na pospolitost skupiny a času, který s nimi strávíme na dobrodružných výpravách, má divák dojem, že patří mezi ně. Hlavní scénárista filmu, Cary Fukunaga (Temný případ, Bestie bez vlasti), je přeci jen natolik talentovaným a zkušeným vypravěčem, že bychom od něho nic jiného očekávat ani neměli. Soustředění pozornosti na Klub Nul na úkor vedlejších dějových linií románu se tak ukazuje jako velmi šťastné řešení.

Co se týče hororové stránky filmu, ta už tak stoprocentní bohužel není. Zkušeným nomádům půlnočních promítání nejspíš tepová frekvence nijak extrémně nestoupne. My ostatní se rádi spokojíme s několika vcelku obstojnými lekačkami, na nichž ale děsivost snímku nestojí. To pracuje na subtilnější úrovni, kdy to pravé mrazení v zádech spíše než zubatý pierot vyvolává skutečnost – disfunkční rodiny, školní tyrani a všeobecná apatie. To všechno jsou totiž zla, s nimiž se bojuje hůř než s větrnými mlýny.

Pochvalu si jistě zaslouží všichni zúčastnění herci. Dětských talentů můžeme ve filmu spočítat víc než dost. Kdo ale skutečně kraluje, to je jeden z členů švédského hereckého klanu Skarsgårdů, Bill. Jeho šklebící se Pennywise si rozhodně v ničem nezadá s nejděsivějšími psychopaty stříbrného plátna. Zde ovšem narážíme také na možná největší problém snímku – scén, kdy ďábelský klaun dostane prostor také promluvit je zoufale málo. Jeho vrcholná scéna přichází hned v prvních minutách a divák bohužel musí doufat v to, že si ikonického záporáka užije více ve druhém pokračování.

Po technické stránce se To velmi vyvedlo. Design klauna, strašidelného domu i snových sekvencí možná nehýří originalitou, rozhodně se na něj ale velmi dobře dívá. Zkušený jihokorejský kameraman Jung-hoon Jung, který se podílel mimo jiné na loňské Komorné nebo kultovním Old Boyovi, vrhá na plátno obrazy, které jsou krásné i děsivé zároveň. Po Rozpolceném a Léku na život přitom letos mluvíme už o třetím precizně nasnímaném hororu.

Na historicky druhém zpracování této knihy (v roce 1990 vznikl stejnojmenný TV film) by se dala najít také dvojice relativně nedůležitých problémů, které ale mohou leckomu znepříjemnit zážitek. Například taková otázka šikany je zde zahnána do extrému, kdy je sedm různých dětí těžce tyranizováno ze sedmi různých důvodů, což někomu může připadat rušivé. Zastáncům hesla neříkej – ukaž zase může hlavně v závěru vadit občasná doslovnost. Naštěstí skutečně jen občasná a ukrytá pod vrstvami chytře napsaných dialogů a nedovysvětlených tajemství.

To možná není nejzářivějším představitelem toho, co si dnes představujeme pod pojmem horor. Odpovídá spíše hitchcockovskému pojetí tohoto žánru (i když jeho „poetika“ je někde úplně jinde). Pokud ale sháníte děsivé drama s nadpřirozenou tematikou, které na vás dýchne dobrodružstvím a osmdesátkovou atmosférou, neváhejte a upalujte do kina. I vy se budete vznášet.

Celkové hodnocení: 90 %

It (It: Part 1 - The Losers' Club) (2017)

Hrají: Bill Skarsgård, Jaeden Lieberher, Finn Wolfhard, Sophia Lillis, Jeremy Ray Taylor, Jack Dylan Grazer, Chosen Jacobs, Wyatt Oleff, Javier Botet, Owen Teague, Steven Williams a další

Režie: Andy Muschietti

Scénář: Cary Fukunaga, Chase Palmer, David Kajganich

Předloha: Stephen King

Kamera: Jung-hoon Jung

Hudba: Benjamin Wallfisch

USA / 135 minut / horor, thriller, drama

Témata: film To Stephen King recenze