Vlastimil Harapes (†77): Detaily pondělního posledního rozloučení!

Poslední rozloučení vypraví Národní divadlo v pondělí 27. května 2024 ve 12:00 z jeviště historické budovy Národního divadla za účasti veřejnosti. Divadlo se otevře o čtyřicet minut dříve, aby smuteční hosté mohli položit květiny a poklonit se u rakve.

Harapes byl absolventem pražské taneční konzervatoře. Od druhé poloviny 60. let minulého století byl členem baletního souboru Národního divadla, od roku 1971 jeho sólistou. V letech 1987 až 1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterny magiky. V letech 1990 až 2002 pak působil ve funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla. Během více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru.

Z tanečníka se stal i filmový a divadelní herec, který si zahrál ve filmech Markéta Lazarová, Den pro mou lásku nebo Panna a netvor či televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. V letech 1984 až 1986 zvítězil v televizní divácké soutěži o nejlepšího tanečníka roku, v roce 1985 byl mezi všemi soutěžními obory absolutním vítězem.

V Národním divadle se podílel na choreografii a režii baletu Popelka (1994), Labutí jezero (1996), Někdo to rád... (1994) a Mauglí (1996). Je spoluautorem libreta dětského baletu Broučci (1992). Působil také jako baletní mistr Baletu ND, Státního divadla v Košicích a byl hostujícím pedagogem na Akademii tance v Římě.

Harapes v roce 1998 získal čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné a hudební interpretace. O dva roky později mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G. Mahlera za baletní výkony. Cenu Thálie 2011 získal za celoživotní taneční mistrovství, v roce 2016 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.

Témata: Vlastimil Harapes