Úmorné horečky, třetí antibiotika. Tereza Brodská ruší pracovní povinnosti!
Herečka Tereza Brodská přiznala, že už více než týden prožívá opravdová muka. Sužují ji horečky a antibiotika dle všeho nezabírají. Podle svých slov má minimálně zápal plic.
"9. den horečky, už třetí antibiotika. Čekám na výsledky…zatím jen potvrzen zánět plic," svěřila se po dlouhotrvající odmlce herečka na svém Instagramu.
Dodala, že kvůli nemoci zrušila všechny pracovní povinnosti. "Tímto se všem omlouvám," podotkla s tím, že tak špatně jak jí je dnes jí nebylo několik let.
"Omlouvám se též všem že nereaguji na zprávy. Opatrujte se!!!" doplnila herečka, která má nasazená třetí antibiotika, což znamená, že první dvoje nezabraly.
Zápal plic, známý také jako pneumonie, je přitom zánětlivé onemocnění plicní tkáně, které je obvykle způsobeno infekcí a léčeno právě antibiotiky.
Čtěte také
Nejběžnější formou pneumonie je bakteriální pneumonie, která často vyžaduje léčbu antibiotiky. Virový zápal plic, jako je chřipková pneumonie, je ale také poměrně častý.
Pneumonie může postihovat jednu nebo obě plíce a způsobuje řadu nepříjemných příznaků, jako jsou horečka, kašel, bolest na hrudi a obtíže s dýcháním.
Léčba závisí na příčině pneumonie, ale antibiotika jsou často předepisována pro bakteriální zápal plic. U virové pneumonie může být indikována podpůrná léčba a symptomatická terapie.
Vědci ale už dlouhou dobu varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům (tzv. antimikrobiální rezistence, AMR, pozn. red.) a považují ji za jeden z největších lékařských strašáků moderní doby. Není vyloučeno, že se podobný případ týká i herečky.
Světová zdravotnická organizace (WHO) znejistila celý svět, když v roce 2017 zveřejnila seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Jednou ze skupin jsou právě pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě.
Nejde přitom o nijak nový problém. Na AMR se upozorňuje desítky let, během kterých řada odborníků varuje před černými scénáři, které lidstvu hrozí. Například tým akademiků z Harvardu už v roce 2014 podle BBC uvedl, že rezistence na antibiotika by mohla za tři desetiletí zabíjet 10 milionů lidí ročně.
Dnes je to podle Valerie Giganteové, vedoucí týmu v rámci divize antimikrobiální rezistence WHO, více než 5 milionů lidí, tedy více než počet úmrtí na HIV, tuberkulózu a malárii dohromady.
Antibiotika fungují tak, že bakteriím buď neumožní v nově vytvořených podmínkách přežít, nebo jim zamezí v rozmnožování. Nepoužívají se pouze na běžná onemocnění, bez antibiotik by nebylo možné provádět žádné operace ani chemoterapii. V současnosti to vypadá tak, že se bez těchto luxusů budeme muset naučit žít už za dvacet let, pokud se nestane zázrak.
Odolnost bakterií vůči antibiotikům silně podporují některé sektory lidské činnosti. V místech, kde je dostatek antibiotik a lidských nebo zvířecích hostitelů se bakterie vyvíjejí nejrychleji. Ideálními místy jsou pro ně tedy nemocnice a farmy. Z těch se potom pomocí vody šíří dál. Odolné bakterie si lidé mohou předávat i mezi sebou. Stačí zakašlat, nebo si pořádně neumýt ruce.
Výsledkem celého procesu je potom jakási superbakterie. Na ty nejodolnější z nich jsou již dnes krátká téměř všechna antibiotika. Jsme tedy svědky závodu mezi vědou a přírodou – a pokud se dá soudit ze současného stavu, prohráváme na plné čáře.
Problém spočívá v tom, že farmaceutický průmysl od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.
Jakmile je navíc použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik.
Témata: Tereza Brodská
