Juraj Jakubisko (†84): Pohřeb překvapil cizince!

Uvnitř katedrály byla vedle rakve umístěna Jakubiskova černobílá fotografie a po stranách věnce, mezi nimi například od slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, českého ministerstva kultury či od slovenských a českých filmařů.

Věnec od rodiny měl podobu filmové kamery. Na pěti malých obrazovkách před smuteční obřadem běžely ukázky z Jakubiskových filmů a chrámem zněla píseň Môj Bože v podání Kataríny Knechtové z jeho snímku Bathory.

Po mši se ujal slova někdejší prezident Klaus, kterého o smuteční řeč požádala Jakubiskova manželka Deana Horváthová. Dnes před smutečními hosty uvedl, že ač věděl o Jakubiskových zdravotních problémech, zpráva o jeho úmrtí jej překvapila. Mnozí přítomní podle něj spoluprožívali režisérovo těžké desetiletí.

Jeho život několikrát visel na vlásku, ale z nového srdce (v květnu 2012 Jakubisko absolvoval v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny transplantaci srdce) se stále radoval, řekl bývalý prezident. I když jsme věděli, že je jeho stav vážný, stejně jsme si namlouvali, že je nesmrtelný jako jeho filmy, uvedl. 

Jakubiska ve smutečním projevu charakterizoval jako velkého člověka, úžasného režiséra a dobrého přítele. Podle něj se Jakubisko volně pohyboval v prostoru i času, proto i ve svých filmech sahal do historie, a objevoval pro diváky věci, události a osobnosti, o kterých nevěděli nebo netušili.

Na závěr obřadu byla z chrámu vynesena rakev za zvuku skladby z Jakubiskovy pohádky Perinbaba. Jejímu nakládání do přistaveného auta pak před katedrálou přihlížela veřejnost.

Pro ni byl vchod do chrámu kvůli smutečnímu rozloučení uzavřen zhruba dvě hodiny před jeho začátkem. Cizinci, kteří si chtěli v tu dobu chrám prohlédnout, tak byli překvapeni, že se nedostanou dovnitř.

Témata: Juraj Jakubisko