Role Elišky Balzerové baví i dojímají už pět desítek let. Srdce televizních diváků si získala jako sympatická Alžběta Čeňková v superúspěšném seriálu Nemocnice na kraji města ještě dávno v předrevolučních dobách, svůj sexappeal a smysl pro humor ale předvedla i po šedesátce v Ženách v pokušení či v komedii Láska je láska. Společně s Tomášem Töpferem po roce 1989 vzkřísila pražské Divadlo Na Fidlovačce. V sobotu oslaví sedmdesátiny.

První příležitost před kamerou nabídl zlínské rodačce Elišce Havránkové Václav Vorlíček ve své televizní komedii Kaktus, bomba, letadlo v roce 1969, kde hned zaujala coby neodolatelná svůdnice.

To už studovala na brněnské JAMU. Čas jejího mládí a dospívání patřil Brnu, kde předtím absolvovala i konzervatoř. Zájem o divadlo v ní probudila rodina. "Moje maminka byla vášnivá ochotnice. Vodila mě na zkoušky a divadlo mi zavonělo," svěřila se jednou. Její otec byl motocyklový závodník.

Už za studií se objevovala v inscenacích brněnského studia a z té doby také pochází její přezdívka Elsa, která ji provází celý život. "Studentka to byla neobyčejně půvabná, ale zejména také dbalá své přítomné i budoucí herecké cti," uvedl dramatik Milan Uhde.

Televizním filmem, kde výrazně zaujala svými půvaby i herectvím, byl Břetislav a Jitka z roku 1974. Režisér Karel Steklý ji zase obsadil do svých retrofilmů Svět otevřený náhodám a Lupič legenda.

Po hostování v Národním divadle ji od roku 1977 čekalo dvacet krásných let v Divadle na Vinohradech, v devadesátých letech pak spoluoživila Divadlo Na Fidlovačce, které od roku 2012 i vedla a odkud odešla v červnu 2017. Po odchodu z Fidlovačky ji oslovilo pražské studio DVA, kam přesunula představení Můj báječný rozvod. Také stála u kořenů Letních shakespearovských slavností. "Ona miluje jeviště, každou roli inscenuje a hledá pro ni velmi pokorně veškeré vybavení," řekla o ní její divadelní kolegyně Hana Maciuchová.

Její Alžběta Čeňková je jednou z několika mála figur, která prošla všemi řadami seriálu Nemocnice na kraji města. V roce 1978 nastoupila jako absolventka lékařské fakulty na borskou ortopedii, a pak se léty vypracovala až na primářský post. "Několik z nás žije se svými postavami z toho seriálu už přes třicet let. Takže, když nás ta poslední řada zastihla už trochu prořídlé a postavila před nové příběhy, připadalo mi to jako v časosběrném dokumentu," řekla k tomu Balzerová.

Svého času také dostala nabídku do komunistického seriálu Okres na severu. "Odmítla jsem ho, a tím pádem mi alespoň zbyla spousta času na rodinu. S režisérem Zdeňkem Sirovým jsme se uchýlili do dabingu, i tam se daly vydělat peníze, za které jsme unikali na výlety za hranice, kde jsme se mohli trochu nadechnout," řekla médiím. Za dabing získala několikrát Cenu Františka Filipovského.

Později se objevila v řadě dalších filmů (Zlatí úhoři, S tebou mě baví svět, Vrchní prchni) i seriálů (Zkoušky z dospělosti, Inženýrská odysea či Bambinot). Za výkon v inscenaci Riskantní interview z cyklu Soukromé pasti získala televizní cenu Elsa. V 90. letech též učila na soukromé herecké škole v Praze.

Z novějších snímků zaujala v úsměvných snímcích Teorie tygra (2016) a Tátova volha (2018) a hlavně rolí svůdné babičky Vilmy v komedii Ženy v pokušení (2010) Jiřího Vejdělka. Režisérovi se prý zjevila ve snu, dala mu facku a řekla si o roli. Poslechl a udělal dobře. Pro film nafotila i akt: "Média samozřejmě nejvíc vzrušuje, že šedesátiletá paní odloží šaty, ale ten akt je decentní."

Pozornost budí i Balzerové dlouholeté harmonické manželství s producentem Janem, za kterého se provdala v roce 1974 po dvouleté známosti. Mají spolu syna Jana a dceru Adélu. "Já jsem byla taková zarputilá moravská palice a on mě naučil dívat se na věci s nadhledem a humorem," prohlásila jednou.

Témata:

Eliška Balzerová | stars24.cz

Vstoupit do diskuse