Ačkoliv působí jako milá a hodná slečna, Anna Slováčková podle svých slov dokáže být i nepříjemná. Za co sama sebe nemá ráda?
"Nemám se ráda, když začínám panikařit. Zejména když mám vysoká očekávání od svého okolí. Ve chvíli, kdy vím, že bych už měla mít něco dokončené a ostatním to trvá déle, stávám se netrpělivou," svěřila se Deníku.
"Chápu, že každý z nás vnímá věci jinak. Přesto, já nedokážu být v takových situacích chápající. Obvykle jsem empatická, ale když se jedná o práci a cítím, že ostatní nepracují, jak by měli, nejsem moc příjemná," dodala.
Přiznala, že v těžkých chvílích ji drží nad vodou obraz, který v sobě uchovává. "Zpívám o něm i v písní Pokoj: „Mý dětský sny i to válení v trávě, tak nějak vypadá můj pokoj v hlavě…“ V roce 2019 jsme během Velikonoc byli s partou přátel, bratrem Felixem a jeho rodinou na chalupě. Bylo krásně teplo, svítilo sluníčko, všichni se náramně bavili. Odpoledne jsme si lehli na deky v zahradě, koukali na nebe a poslouchali staré písničky. V jednu chvíli zafoukal vítr a do slunečních paprsků začaly padat kvítky z rozkvetlých jabloní," uvedla s tím, že to byl pro ni láskyplný moment a pocit absolutního štěstí.
Poslední dobou ale má spíše důvody ke smutku, a ten dělí na dva typy. "První je zdravý, kdy cítím melancholii a mám chuť zůstat sama, třeba se schovat pod peřinu. Druhý typ smutku je depresivní. Tomu se snažím vyhnout, protože vím, že by mě mohl zcela pohltit. Je důležité najít rovnováhu a neumožnit, aby mě negativní emoce zcela ovládly," vysvětlila.
Témata: Anna Slováčková