Profesor ekonomie Alexander Van der Bellen, který stojí v čele Rakouska od ledna 2017, je dlouhodobě velmi populární. Zemi v minulých letech provedl nejenom úskalími covidu-19, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Dokládá to i skutečnost, že za necelých šest let v čele státu jmenoval pět různých vlád, což se nepovedlo žádnému z jeho předchůdců. V nynější předvolební kampani byl favoritem.

Na rakouské politické scéně představuje Van der Bellen proimigrační a proevropský hlas. Je silným stoupencem Evropské unie a evropského federalismu. Ještě před zvolením prezidentem prosazoval vytvoření armády EU za předpokladu zachování rakouské neutrality. Byl proti vystoupení Británie z unie s tím, že to poškodí ekonomiku této země i zemí EU.

Během evropské migrační krize Van der Bellen zastával názor, že by Evropa měla přijmout uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí; v rozhovorech často zmiňoval svůj vlastní osud syna uprchlíků. V květnu 2016 vyzval k většímu humanismu v uprchlické politice a současně odmítl tehdejší vládou stanovenou horní hranici pro počet uprchlíků v zemi.

V zahraniční politice Van der Bellen podporuje vstup do EU pro balkánské státy, zejména Srbsko. Neuznává ruskou anexi Krymu a je proti přesunu rakouského velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma, dokud toto město nebude mezinárodně uznávaným hlavním městem této země. Kritizoval také demonstrace na podporu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Rakousku.

Velkou hrozbu pro společnost vidí Van der Bellen například v islamofobii. "Pokud to takhle půjde dál a islamofobie bude dál narůstat, pak jednou přijde den, kdy budeme muset vyzvat všechny ženy, všechny, aby začaly na hlavě nosit šátek ze solidarity k těm, které tak činí z náboženských důvodů," uvedl v dubnu 2017 v projevu ke sto dnům v úřadu prezidenta. Tato slova vyvolala v Rakousku vlnu pobouření.

Van der Bellen je znám liberálními názory. Nepřímo se vyslovil pro legalizaci marihuany, s přihlédnutím k ochraně nezletilých, a prohlásil, že konopí není droga. Vyslovil se pro rovnost homosexuálních a heterosexuálních partnerství, podporuje pochody na podporu sexuálních menšin. Je proti referendům o základních a lidských právech, například znovuzavedení trestu smrti. Také podporuje ochranu životního prostředí.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února Van der Bellen jednoznačně podpořil Ukrajinu. "Společně vysíláme silný signál pro mír," uvedl po uspořádání charitativního koncertu pro Ukrajinu v březnu. Obrátil se také přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina. "Prezidente Putine, zastavte tuto válku," vzkázal mu.

Rakouský prezident má rodinné kořeny v Nizozemsku, jeho předci se ale v 18. století přestěhovali do ruského Pskova a dosáhli tam významného postavení. Po bolševické revoluci však musel Van der Bellenův dědeček v roce 1919 uprchnout i s dětmi do sousedního Estonska. Když v roce 1940 tehdejší SSSR zemi anektoval, rodina se ocitla znovu na útěku. Nejprve odjela vlakem do východního Pruska, odkud po strastiplné anabázi v uprchlickém táboře přesídlila do Vídně. Tam se Alexander Van der Bellen 18. ledna 1944 narodil.

Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku a prakticky celý život působil jako vysokoškolský pedagog. V roce 1980 byl jmenován profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě.

Jeho politická kariéra začala v sociální demokracii, poté ho kolega v roce 1992 přesvědčil, aby vstoupil k Zeleným. Když tato strana v roce 1995 propadla ve volbách, Van der Bellen se ujal stranického předsednictví a v čele strany vydržel do roku 2008. Van den Bellen je podruhé ženatý, v prosinci 2015 si vzal Doris Schmidauerovou. S bývalou manželkou Brigitte má dva syny.

Témata:

Van der Bellen, Alexander | stars24.cz

Vstoupit do diskuse