Kdy padne lockdown? Politici mají první datum!
Ve vládě je shoda na prodloužení nouzového stavu po 28. březnu minimálně o 14 dní, tedy do 11. dubna. Ministr vnitra Jan Hamáček doufá, že by dva týdny mohly stačit. Přísná opatření, která platí aktuálně, měla původně být do 21. března, nyní se hovoří o rozvolnění po Velikonocích.
"Pokud by to zabralo, tak po 14 dnech se můžeme dostat na denní nárůsty (počtu nakažených koronavirem) pod 5000. Pak je možné zvednout plošná opatření, cestování mezi okresy a zbytek dojet podle pandemického zákona. To si myslím, že je nejrealističtější výhled," řekl Hamáček v pořadu Partie Terezie Tománkové.
Pokud by Sněmovna vládní žádosti nevyhověla, musela by se opatření po 28. březnu řídit pandemickým zákonem, podle Hamáčka by se tak rozvolnila plošná opatření z hlediska omezení volného pohybu. "Ono by to asi fungovalo taky, ale pomaleji," řekl vicepremiér.
Prodloužení nouzového stavu navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) kvůli tomu, že chce udržet přísné protiepidemické restrikce včetně zákazu cestování mezi okresy i o velikonočních dnech, tedy nejméně do prvního dubnového pondělí.
Protikoronavirová opatření podle Hamáčka zafungovala. Mírnější pokles počtu nakažených byl dán i plošným antigenním testováním ve firmách. Kdyby opatření nefungovala, přibývalo by v České republice zhruba 20.000 až 25.000 případů denně a zkolabovalo by zdravotnictví, míní Hamáček.
"Rozvolňování bude možné v situaci, kdy se začnou vyprazdňovat nemocnice. A to ještě nějakých pár dnů trvat bude. Klíčové je, že se to otočilo a klesá to," dodal Hamáček.
Také matematik René Levínský či epidemiolog a poradce prezidenta Roman Prymula považují současný trend za pozitivní. "Zatím jsou ta čísla poměrně solidní," uvedl Levínský. Pokud by ale nákaza klesala stále stejným tempem, trvalo by podle něj ještě 40 dní, než bude opět možné bránit šíření nemoci testováním a trasováním. Za problém považuje, že se České republice nepodařilo od podzimu počty nakažených opravdu snížit.
