Jiří Menzel (†82): Takhle na něj dnes vzpomínal celý svět!

"Jiří Menzel byl hnací silou české nové vlny, jako režisér, scenárista a herec společně s Věrou Chytilovou, Jánem Kadárem a Milošem Formanem našli způsob, jak promlouvat k české duši - a také k evropské duši - a využili kinematografii jako službu pro lidskost a svobodu," napsal v nekrologu v listu The Guardian Peter Bradshaw. Podle něj Menzelovy filmy sice odrážejí obtížnou a temnou dobu, ale přesto jim nechybí neodolatelný šarm, vtip a romantika.

"Evropská kinematografie ztratila velkého tvůrce a Evropská filmová akademie (EFA) drahého přítele," napsala EFA na svých internetových stránkách.

Filmy Jiřího Menzela se vždy vyznačovaly skrytým humorem, poznamenala k režisérově tvorbě agentura DPA. Jako příklad přitom uvedla scénu s orazítkováním nahého zadečku dívky ve filmu Ostře sledované vlaky, což podle agentury "byla malá provokace v pruderní společnosti".

Média vesměs upozorňují, že tento Menzelův první celovečerní snímek, natočený v roce 1966, získal v roce 1967 cenu Americké akademie filmových umění a věd (Oscara) za nejlepší cizojazyčný film. A už tento snímek Menzel natočil podle literární předlohy svého oblíbeného autora Hrabala.

The Guardian a řada dalších v souvislosti s Menzelovým vztahem k Hrabalovi zmiňují jeho obdiv ke spisovatelově schopnosti pozorovat lidi a vidět je takové, jací opravdu jsou. "Více než všech cen a medailí, které jsem za tento film dostal, jsem si cenil celoživotního přátelství s Hrabalem," citovala režiséra agentura Reuters.

Po tomto uměleckém počinu pak následovala řada dalších snímků vycházejících z Hrabalovy tvorby - jako například Obsluhoval jsem anglického krále nebo velmi oceňovaní Skřivánci na niti. Tento film, zachycující život lidí odsunutých režimem na okraj společnosti, byl natočený už v roce 1969, diváci jej ale kvůli zákazu úřadů spatřili až po pádu komunistického režimu v roce 1989. V roce 1990 pak získal Zlatého medvěda na festivalu Berlinale.

V této souvislosti také agentury a deníky připomínají, že po sovětské okupaci Československa Menzel podobně jako řada dalších filmových tvůrců upadl v nemilost. "Menzel dokázal vytvořit uměleckou formu z toho, že kousal do ruky, která ho živila," napsal v Guardianu Bradshaw a dodal, že filmař strávil normalizační léta ve "vnitřním exilu" - "bojoval s úřady, manévroval v šedé zóně toho, co je ještě dovoleno a jak přímo lze ještě být satirický směrem k vládě". "Bez hlasů, jako byl ten jeho, by se možná režim nezhroutil tehdy, kdy k tomu opravdu došlo," dodal filmový kritik.

Mnohá Menzelova díla se podle Reuters stala pro českou diváckou obec filmovou klasikou. Patří mezi ně mimo jiné film Vesničko má středisková z roku 1985, který byl nominován na Oscara.

Renomovaný magazín Variety uvedl, že Menzelova umělecká tvorba je ověnčena řadou mezinárodních ocenění. Připomněl mimo jiné také, že Menzel byl i herec a že sehrál na osm desítek filmových a televizních rolí. Jeho poslední úlohou byla hlavní postava ve snímku Tlumočník slovenského režiséra Martina Šulíka.

The Hollywood Reporter kromě tvorby připomněl, že k oceněním, jichž se Menzelovi za život dostalo, patřily i pocty ve formě členství v porotách různých filmových festivalů. Server v této souvislosti zmínil festivaly v Benátkách, Šanghaji a Moskvě a dodal i cenu za celoživotní dílo, kterou Menzel dostal v roce 2013 na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Témata: Jiří Menzel