stars24.cz

Generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak, který dnes během odvolacího procesu u mezinárodního soudu v Haagu požil jed, zemřel v nemocnici. Oznámila to chorvatská média. Nizozemská policie mezitím soudní síň označila za místo činu, soud ale dosud úmrtí nepotvrdil.

K dramatickému incidentu došlo hned poté, co odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) potvrdil předchozí verdikt pro 72letého generála na 20 let za mřížemi.

"Odmítám váš rozsudek, Praljak není zločinec!" vykřikl bývalý generál, vytáhl z kapsy lahvičku a její obsah vypil. Předsedající soudce následně přivolal lékaře a čtení verdiktů přerušil.

Zemřel generál bosenských Chorvatů, který u soudu vypil jed (1:02) | zdroj: YouTube


ICTY měl dnes vynést svůj poslední rozsudek právě v odvolacím procesu s šesti bosenskými Chorvaty, souzenými za zločiny na muslimském obyvatelstvu během války v letech 1992-1995.

K dramatickému přerušení jednání došlo ve chvíli, kdy odvolací senát potvrdil předchozí rozsudky třem odsouzeným. Soud posléze potvrdil rozsudky i zbývající trojici.

Praljak mimo jiné v listopadu 1993 nařídil rozstřílet proslulý Starý most v Mostaru, spojující muslimskou a chorvatskou část metropole Hercegoviny.

Ve zdůvodnění původního rozsudku se uvádělo, že šest bývalých politických a vojenských vůdců bosenských Chorvatů nese odpovědnost za pronásledování, vyhánění a vraždění Muslimů během války v Bosně v letech 1992-1995. Tyto zločiny přitom byly součástí plánu podporovaného tehdejším vedením sousedního Chorvatska. Soud dospěl k závěru, že tehdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman, který již zemřel, byl klíčovým účastníkem plánu, jehož cílem bylo vytvořit v Bosně chorvatský ministát s možností později ho případně připojit k Chorvatsku.

Sebevraždu spáchali Praljak, Babić, ve vězení zemřel Milošević

Výběr případů sebevražd obžalovaných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a dalšími obdobnými soudy:

- Dnešní sebevražda někdejšího generála bosenských Chorvatů Slobodana Praljaka, který během odvolacího procesu u mezinárodního soudu požil jed, není prvním případem sebevraždy spojené s činností ICTY.

- V červnu 1998 se v cele ICTY oběsil chorvatský Srb Slavko Dokmanović. Bývalý starosta města Vukovar v chorvatské Východní Slavonii byl obžalován z odpovědnosti za masakr chorvatských civilistů ve Vukovaru v roce 1991.

- V dubnu 2002 se zastřelil před budovou jugoslávského parlamentu bývalý srbský ministr vnitra Vlajko Stojiljković, kterému hrozilo vydání k ICTY. Parlament, před jehož budovou se zastřelil, v ten samý den schválil zákon umožňující vydávat jugoslávské občany k trestnímu stíhání do Haagu.

- V březnu 2006 spáchal v nizozemském vězení sebevraždu Milan Babić, první prezident samozvané Republiky srbská Krajina (RSK), kterou vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové poté, co Chorvatsko téhož roku jednostranně vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Babić si odpykával třináctiletý trest vězení za zločiny proti lidskosti.

- Několik dalších obviněných či odsouzených soudem v Haagu zemřelo v průběhu procesu či ve vězení. Nejznámějším z nich byl někdejší srbský a jugoslávský prezident Slobodan Milošević, kterému byla připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek. U moci se Milošević udržel do podzimu 2000. Následující rok jej srbská vláda vydala ICTY, kde byl jako jediná z někdejších hlav exjugoslávských republik souzen pro genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Rozsudku se nedočkal; zemřel v březnu 2006 na selhání srdce ve věku 64 let. Část jeho příznivců ale dodnes pochybuje o přirozené příčině Miloševičovy smrti.

- ICTY, který ke konci letošního roku ukončí činnost, byl prvním soudem, který se po druhé světové válce zabýval válečnými zločiny. Ty soudil (kromě Tokijského tribunálu) Norimberský tribunál, jehož verdiktům se také někteří obvinění snažili uniknout sebevraždami. Z jím souzených nacistických funkcionářů spáchal sebevraždu před začátkem hlavního líčení vůdce Německé pracovní fronty Robert Ley a v nepřítomnosti byl souzen Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann, po němž se pátralo až do roku 1972, kdy byla nalezena jeho mrtvola v Berlíně, kde spáchal sebevraždu už v květnu 1945. Říšský maršál Hermann Göring, který si vyslechl rozsudek smrti, spáchal sebevraždu pár hodin před popravou, jež se měla konat 16. října 1946.

- Rudolf Hess, který byl odsouzen v norimberském procesu v roce 1946 jako válečný zločinec na doživotí, se 17. srpna 1987 oběsil ve vězení na prodlužovací šňůře. Sebevraždou unikli na konci války potrestání i další hlavní nacističtí zločinci. Adolf Hitler spáchal 30. dubna 1945 v berlínském bunkru sebevraždu i s čerstvou novomanželkou Evou Braunovou. Jejich těla byla na Hitlerův příkaz vynesena před bunkr, polita benzínem a spálena. Vůdce SS Heinrich Himmler spáchal sebevraždu 23. května 1945 poté, co padl v přestrojení za řadového vojáka do britského zajetí. Při výslechu přiznal svou pravou identitu a následně spolkl ampuli s jedem, kterou měl ukrytou v umělém zubu.

- Taktéž šéf propagandy nacistického Německa Joseph Goebbels spáchal sebevraždu, 1. května 1945 se zastřelil. Jeho žena se otrávila kyanidovou kapslí a předtím ještě společně s doktorem Ludwigem Stumpfeggerem uspala morfiem a kyanidem otrávila všech jejich šest dětí. Sebevraždu spáchal i jeden z nejvýše postavených protektorátních nacistů Konrád Henlein, který si 10. května 1945 podřezal v zajetí žíly skly z rozbitých brýlí.

Témata:

Slobodan Praljak | Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) | Slobodan Milošević | stars24.cz

Vstoupit do diskuse