psr
stars24.cz

Na fakt, že v uprchlických táborech v Řecku panují špatné podmínky, upozorňují aktivisté a neziskové organizace dlouhodobě. Asi nejhorší situace panuje na ostrově Lesbos v táboře Moria. „Jedna z nejtěžších věcí je, že je to v Evropě. Je to nejbohatší část světa a přesto jsou tito lidé drženi ve špatných životních podmínkách,“ říká žena, který tábor nedávno navštívila.

Britka Trisha Chipmanová z Farnhamu poprvé Morii navštívila v roce 2016. A právě toto byla její první reakce, když viděla, v jakých podmínkách uprchlíci v zařízení žijí. Od té doby se na místo ještě dvakrát vrátila. Naposledy tu se svým manželem Johnem strávili „dovolenou“. V táboře pracovali všude, kde bylo třeba.

Dvaapadesátiletá Trish je profesionální terapeutka, dobrovolně spolupracuje s organizací EuroRelief, pomáhá rozdávat jídlo a také vítá nové příchozí, dává jim nové oblečení a základní náležitosti, pomáhá jim v informačním centru vyřídit bydlení. „Bydlení" znamená, že jim pomůže nalézt místo, kde by se dal postavit malý stan, ve kterém by se mohli ubytovat nové příchozí.

Během své poslední návštěvy strávila v nemocnici deset hodin s nezletilým 14letým chlapcem, který byl v Turecku zbit. Trish strávila den tím, že mu držela kapačku. Kromě toho se pokoušela mluvit s dětmi.

Deníku Farnhampton Herald prozradila, že prožila „nádherný zážitek" s osmiletým chlapcem, který nikdy nechodil do školy. Chtěl vědět, odkud Trish pochází, a tak našli „kus modré plachty" a posbírali kameny, aby vytvořili mapu světa. Trish a John také strávili čas se skupinou mladých dospívajících bez doprovodu, kteří se zabavovali karetní hrou UNO.

Přestože v táboře jsou sprchy a toalety, jsou podle ní v „otřesném stavu". V současné době je tu asi 70 lidí na jednu toaletu a asi 85 lidí na jednu sprchu. Jenže kvůli nedostatku vody jsou téměř nepoužitelné - voda se tu totiž pouští jen na dvě až tři hodiny denně.

Trish také pracovala s jednou starší paní které bylo přes 90 letech a která přišla ze Sýrie. Řekla, že když ví, že tato paní musí používat opravdu hrozně sociální zařízení, je to prostě „srdcervoucí" a zároveň tak trochu „šokující“. Ženy navíc mají strach používat tato sociální zařízení v táboře, zejména když jsou s dětmi, protože podle nich „nejsou bezpečná". Nedávno některé z menších nevládních organizací začaly nabízet speciální sprchy pro ženy.

Neziskové organizace postavily tyto sprchy mimo tábor a k převezení žen k nim používají minibusy. Ženy se u nich mohou objednávat pomocí aplikace WhatsApp (telefony jsou jejich "lifeline"). Trish vysvětluje, že na hodinu nebo dvě se tyto ženy zase cítí jako lidé. „Pro mnoho muslimských žen je to navíc jediná doba, kdy si mohou sundat šátky,“ zdůrazňuje.

Tyto organizace provozující sprchy se snaží expandovat, aby poskytly další zařízení speciálně pro muže, některé plánují zavedení odpoledního nebo večerního koupání pro otce, kteří se starají o děti. „I když to dělají tři organizace, je to stále kapka v oceánu ve srovnání s počty lidí v táboře,“ vysvětluje britská dobrovolnice.

Organizace s názvem Love Lesbos zahájila projekt, v rámci kterého ženy dostávají „balíčky důstojnosti“, které si mohou vyzvednout, když se jdou sprchovat. Každé balení obsahuje šampon, sprchový gel, spodní prádlo, výrobky pro ženskou hygienu a kartáč na vlasy.

Podle Trish je šokující nejen to, že tu lidé nemají co dělat a jak se zabavit, ale i „silná přeplněnost a špína v táboře“. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má Moria kapacitu přibližně 2 800 osob. Trish ale řekla deníku, že v současné době „je na ostrově je asi 10 000 uprchlíků, z toho 9 000 právě v tomto táboře", který je kvůli tomu absolutně přeplněný. Dodala, že jsou tu „alespoň 2 000 lidí, kteří nyní žijí v olivovém háji mimo tábor, protože v něm prostě už není žádný prostor“.

Během druhé návštěvy bylo prý Trish jasné, že se „duševní zdraví obyvatel rychle zhoršuje", protože již „prožili velké trauma" a nyní „uvízli" na řeckém ostrově. I proto se rozhodla zapojit do pomocí více. „Má to hodně co do činění s mou křesťanskou vírou. Cítím se jako křesťan, měla bych ukázat Boží lásku, přivítat cizince, který je v nouzi, pomáhat sirotkům a vdovám. Od té doby jsem se opravdu cítila motivovaně a čím více jsem se na to dívala, tím víc jsem věděla, že se chci zapojit, chtěla jsem jim pomoci,“ vysvětluje žena.

Byla by ráda, kdyby se do tábora dostalo více dobrovolníků, zároveň ale varuje, že tato práce není jednoduchá. „Myslím, že potřebujete určitou odolnost a musíte vědět, že tuto situaci, kdy lidé skutečně trpí v opravdu špatných podmínkách můžete zvládnout,“ vzkazuje.

Témata:

uprchlíci | Řecko | stars24.cz

Vstoupit do diskuse