Ruské ministerstvo obrany dnes v 50. den invaze na Ukrajinu přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ministerstva na palubě vybuchla munice. Ukrajinská armáda ale tvrdí, že explozi způsobil její raketový útok. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Stručný přehled čtvrtečních událostí:

Kyjev dnes navštívil předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, který v projevu v ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku, počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí a podpořil začlenění Ukrajiny do EU. Rusko nadále soustřeďuje svoje vojenské akce zejména na východ Ukrajiny, kde zřejmě chystá novou ofenzivu.

Rusko z křižníku Moskva evakuovalo všech asi 500 členů posádky. Ukrajina tvrdí, že plavidlo zasáhla svými střelami Neptun, Moskva však neřekla, že by problémy její vlajkové lodi způsobil cizí útok. Podle veřejně dostupných satelitních snímků se křižník 10. dubna nacházel severozápadně od Sevastopolu. 

Stanice BBC poznamenala, že pokud se zprávy o vážném poškození křižníku Moskva - nejsilněji vyzbrojené lodi Černomořské flotily - po zásahu ukrajinskými střelami potvrdí, bude to největší bojová ztráta ruského vojenského námořnictva od druhé světové války, kdy německé bombardéry potopily bitevní loď Marat.

Ukrajina nesmí skončit jako Československo podle předválečné mnichovské dohody, kvůli které přišlo o část svého území, řekl dnes při návštěvě Kyjeva Vystrčil. Do ukrajinské metropole se vydal s delegací, v níž byli také další čeští senátoři a jejich polští kolegové.

Osud ukrajinských měst Buča, Irpiň nebo Boroďanka, jejichž obyvatele vraždili ruští vojáci, předseda českého Senátu ve vystoupení před ukrajinskými poslanci přirovnal k nacisty vypáleným českým obcím Lidice a Ležáky. Ukrajina podle něj bude navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii. Po válce bude muset být společným cílem vybudovat na válečných troskách novou silnou a svobodnou Ukrajinu. "Když říkám společné, mám na mysli jasnou nabídku perspektivy plného a plnohodnotného členství Ukrajiny v Evropské unii," prohlásil Vystrčil.

Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," pokračuje rezoluce.

Moskva nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, uvedla dnes ukrajinská armáda. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo ve zprávě o válce britské ministerstvo obrany. Boje neustávají ani v Mariupolu, který se však podle ukrajinského generálního štábu Rusům stále nepodařilo zcela dobýt. V Charkovské oblasti podle dnešního sdělení jejího gubernátora Oleha Syněhubova bylo od začátku ruské invaze zabito 503 civilistů, z toho 24 dětí.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes informovala o další, v pořadí čtvrté výměně zajatců s Ruskem od začátku invaze z 24. února. Domů se vracejí tři desítky Ukrajinců - 22 vojáků a osm civilistů.

Kreml prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin v zásadě neodmítá schůzku se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, před ní je ale nutné nejprve připravit text případné dohody.

Austrálie dnes oznámila další balík postihů proti ruským firmám, tentokrát míří na dopravce, ropný průmysl nebo dodavatele plynu, jejich součástí je i státní společnost Gazprom. Turecko se naopak nehodlá k západním sankcím přidávat, řekl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Bude podporovat jen postihy schválené na úrovni OSN, jelikož si chce udržet "politiku rovnováhy" mezi Ruskem a Ukrajinou.

Na Západě se již řadu týdnů diskutuje o přerušení dodávek ruské ropy a plynu, na němž je řada evropských zemí včetně ČR do značné míry závislá. Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že případné přijetí energetických sankcí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik. "Dodávky z jiných zemí, hlavně ze Spojených států, které mohou být poslány do Evropy, vyjdou spotřebitele řádově dráž," řekl.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí podle svých slov dostal od Putina ujištění, že dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené a lze za ně nadále platit v eurech i přes dřívější Putinova tvrzení, že Rusko bude přijímat jen rublové platby.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová dnes řekla, že organizace zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Varovala, že svět se nyní nachází ve "velmi nebezpečné době" a že vysoká inflace představuje "jasné a přítomné nebezpečí" pro světovou ekonomiku.

Švédsko a Finsko začaly po ruském útoku vážně uvažovat o tom, že změní svůj dlouhodobý směr zahraniční politiky a vstoupí do NATO. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv dnes řekl, že pokud tak učiní, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.

On-line přenos:

Témata:

válka na Ukrajině | Ruská armáda | stars24.cz