47. den války: Ukrajina čeká těžké boje na východě, Mariupol hlásí tisíce mrtvých civilistů
Ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny podle jeho starosty v důsledku dlouhodobého ruského ostřelování zemřelo přes 10.000 civilistů. Na východě Ukrajiny se přitom očekává velká ruská ofenziva, na což upozornil mimo jiné rakouský kancléř Karl Nehammer, který se dnes sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Stručný přehled pondělních událostí:
Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele některé z členských zemí Evropské unie s hlavou ruského státu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Nehammer po jednání prohlásil, že z něj nemá optimistický dojem, a řekl, že se zjevně chystá rozsáhlý ruský útok. Země EU v rámci protiruských sankcí chtějí skoncovat s importem ruských energetických surovin, na dovozním embargu se ale neshodly, řekl po dnešní schůzce ministrů zahraničí členských států šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
V Mariupolu, který už týdny čelí ruskému obléhání, zemřelo přes 10.000 civilistů, řekl agentuře AP starosta jihoukrajinského města Vadym Bojčenko. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20.000.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl Mariupol ruskou armádou zcela zdevastován a o život přišly desítky tisíc lidí. Město je obklíčeno a lidé v něm nemají jídlo, vodu ani dodávky tepla. Ukrajinští obránci sice stále odolávají, dnes nicméně jejich část uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jim dochází munice. Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov ovšem toto tvrzení popřel.
Rusko podle Zelenského shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě Ukrajiny, kde podle něj zemi čeká rozhodující bitva. Ukrajinská strana očekává, že může začít brzy. Podle Pentagonu však koncentrace ruských vojsk v Donbasu zřejmě bezprostředně neznamená novou ofenzívu. Podle serveru BBC se na východ přesouvají ruské jednotky, které se před zhruba dvěma týdny stáhly od Kyjeva do Běloruska. Ruská armáda i dnes pokračovala v ostřelování měst v Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské oddíly podle britské rozvědky odrazily několik útoků a zničily ruské vybavení. Ukrajinský generální štáb varuje před možnými ruskými provokacemi v Podněstří.
Nehammer po schůzce s Putinem, která se uskutečnila v prezidentově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo, řekl, že jednání bylo "velmi přímé, otevřené a tvrdé". Podle agentury APA měl kancléř v úmyslu hovořit mimo jiné o válečných zločinech spáchaných během ruské agrese. "Pro mě bylo důležité mu (Putinovi) jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii," prohlásil Nehammer před novináři po setkání s šéfem Kremlu.
Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují, uvedl po rokování v Lucemburku šéf unijní diplomacie Borrell. Zatímco většina států východního křídla unie, ale i Francie či Irsko, se ale snaží prosadit co nejrychlejší ukončení dovozu ruských fosilních paliv, Německo, Maďarsko či Rakousko chtějí takové rozhodnutí z ekonomických důvodů oddálit. Většina států podle Borrella také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.
Chorvatsko kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Připojilo se tím k řadě dalších států EU, které kvůli válce na Ukrajině zredukovaly diplomatický personál na ruských zastupitelských úřadech. Francie dnes vykázala šest ruských diplomatů, které označila za špiony.
Kyjev a Moskva se pro dnešek dohodly na devíti humanitárních koridorech z obléhaných oblastí na východě Ukrajiny. Oznámila to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. V neděli se podle vicepremiérky podařilo evakuovat 2800 civilistů.
Podle Světové banky (SB) ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o 45,1 procenta, protože ruská invaze uzavřela podniky, snížila vývoz a znemožnila hospodářskou činnost v rozsáhlých částech země. Hrubý domácí produkt Ruska má podle SB letos klesnout o 11,2 procenta kvůli finančním sankcím. Ruský ministr financí Anton Siluanov pohrozil, že Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech.
On-line přenos:
Témata: válka Ruská armáda Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj
