41. den války: Ruská armáda se přesouvá na východ Ukrajiny. Začalo šetření válečných zločinů

Ruská armáda, ilustrační foto

Autor: ČTK

5. dubna 2022 8:22 | Aktualizováno: 5. dubna 2022 21:53

Ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti. Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády. Švédští žalobci dnes zahájili předběžné vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině a vyzvali svědky, aby se přihlásili. Britský premiér Boris Johnson apeluje na Rusy, aby sdíleli pravdivé informace o "zvěrstvech", která páchají ruská vojska na Ukrajině.

Stručný přehled úterních událostí:

Britské ministerstvo obrany s odkazem na zpravodajské informace ve své pravidelné analýze ráno konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky znovu získaly klíčové území na severu Ukrajiny. A to poté, co "odepřely Rusku schopnost uskutečnit jeho cíle a přinutily ruské síly k ústupu z oblastí kolem Černihivu a severně od Kyjeva", píše na twitteru resort.

"V některých částech nově získaných regionů budou pravděpodobně pokračovat menší boje, ale v průběhu tohoto týdne výrazně zeslábnou, jak se stáhne zbytek ruských sil," domnívá se ministerstvo, podle něhož bude mnoho ruských jednotek stahovaných ze severu Ukrajiny zřejmě vyžadovat značné přezbrojení a obnovu, než budou použitelné na východě země.

Podle pondělní zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly nadále dosahují jen malého nebo žádného pokroku ve frontálních útocích s cílem dobýt Doněckou a Luhanskou oblast. Kromě toho ukrajinská obrana Mariupolu překonala předchozí odhady ISW a město nadále drží, píše se ve zprávě.

"Ruské jednotky se v Donbasu potýkají s rostoucími problémy s morálkou a zásobováním," tvrdí ISW. Zároveň se domnívá, že ruské snahy obnovit poškozené jednotky z řad rezervistů či jejich posílení vojáky stahovanými ze severu Ukrajiny před frontálními útoky na východě pravděpodobně nezvýší jejich šance na úspěch.

Ruské jednotky postupující z charkovského směru však podle institutu vytvářejí podmínky pro obnovení útočných operací přes město Slovjansk s cílem spojit se s dalšími ruskými silami v Donbasu a obklíčit ukrajinské obránce. Ruská armáda se na začátku dubna zmocnila města Izjum, které se nachází asi 50 kilometrů od Slovjansku, a provádí přípravy na další útočné operace. Ty se dají podle ISW čekat v nadcházejících dnech.

Evropská unie s největší pravděpodobností schválí nový balík sankcí proti Rusku ve středu. Řekl to dnes rozhlasové stanici RFI francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune v reakci na zabíjení civilistů ruskými silami na severu Ukrajiny. Sankce by se podle diplomatů měly týkat několika ruských bank a zahrnovat také rozšíření seznamu potrestaných činitelů a oligarchů. Naopak dál je nepravděpodobný dlouho diskutovaný zákaz dovozu ruské ropy či plynu. Evropská komise by místo toho měla předložit návrh na postupné ukončení odběru ruského uhlí. Podrobnosti balíku hodlá předsedkyně komise Ursula von der Leyenová zveřejnit dnes odpoledne.

Ruští představitelé dnes znovu popřeli, že by ruští vojáci byli odpovědní za zabíjení ukrajinských civilistů v Buči poblíž Kyjeva. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že jakákoli obvinění proti Rusku ohledně Buči jsou "nepodložená". Zprávy o nalezených mrtvých tělech na ulicích města severozápadně od Kyjeva označili za falešné také předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin a blízký spojenec ruského prezidenta Dmitrij Medveděv, který aktuálně zastává pozici místopředsedy ruské bezpečnostní rady. Ruské popírání násilností v Buči je ale například podle stanice BBC v rozporu se svědectvími místních lidí i s vizuálními důkazy.

Nehledě na válečné zločiny, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva, nemá Ukrajina jinou možnost než dál s Ruskem vyjednávat. Podle serveru RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ukrajinskými novináři. V Buči ukrajinské úřady, novináři a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel. Ruský ministr Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu, že se po zveřejnění informací o "incidentu" v Buči snaží zmařit rozhovory s Moskvou a Západ "hysterii rozdmýchává".

Nejvýše postavený americký generál doporučil v reakci na ruskou hrozbu vytvořit v Pobaltí, v Polsku či v Rumunsku nové americké základny, na nichž by rotovaly skupiny vojáků. Šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley tuto myšlenku dnes formuloval při slyšení ve výboru Sněmovny reprezentantů. Vyjádřil přitom názor, že řada zemí na východě Evropy by velmi ráda hostila americké mise a mimo jiné by zaplatila za vybudování základen. Americký ministr obrany Lloyd Austin v Kongresu oznámil, že USA posílají na Ukrajinu bezpilotní letouny s protipancéřovými střelami.

Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 90 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských velvyslanectví. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí. Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, jeho španělský kolega José Manuel Albares i slovinská diplomacie přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.

Švédští žalobci dnes zahájili předběžné vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině a vyzvali svědky, aby se přihlásili. Podle agentury Reuters to dnes oznámila švédská prokuratura. Úřad uvedl, že účelem vyšetřování je co nejdříve zajistit důkazy, které by mohly být použity u švédských nebo mezinárodních soudů. Vyzval oběti i všechny, kdo byli na Ukrajině svědky násilí páchaného na civilistech, aby kontaktovali švédské úřady.

Britský premiér Boris Johnson dnes zveřejnil video, v němž apeluje na Rusy, aby sdíleli pravdivé informace o "zvěrstvech", která páchají ruská vojska na Ukrajině. Výzvu ministerský předseda zahájil a uzavřel v ruštině a mimo jiné prohlásil, že Rusové si zaslouží znát pravdu a fakta. Pokud by věděli, jaká je realita, válku na Ukrajině by podle Johnsona nepodporovali.

On-line přenos:

Témata: válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina