30. den války: Rusové po zemi částečně propojili Krym a Donbas, hlavních cílů ale nedosáhli
Ukrajina podle všeho úspěšně zaútočila na ruské lodě kotvící v přístavu Berďansk v Azovském moři, uvedly Spojené státy a Británie. Není ale jasné, jaké zbraně při tom použila, uvedl podle stanice CNN činitel amerického ministerstva obrany. Rusům se dle posledních informací podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem.
Stručný přehled pátečních událostí:
Ruským invazním jednotkám se podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi anektovaným poloostrovem Krym a částí Donbasu, připustil dnes na facebooku ukrajinský generální štáb. Ruské armádě se však podle něj nepodařilo dosáhnout hlavního cíle války - blokády Kyjeva a přístupu ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014.
Ukrajinská armáda se snaží dobýt zpět strategické město Cherson, které ruské síly obsadily v počáteční fázi invaze. Podle agentur to dnes uvedl nejmenovaný vysoký představitel amerického ministerstva obrany.
Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí, oznámilo dnes na sociální síti Telegram vedení města. V krytu pod divadlem a uvnitř budovy se ve chvíli, kdy ruské síly místo bombardovaly, podle místních úřadů skrývalo přes 1000 lidí. Počet obětí nebyl dosud znám.
Rusko dnes ostřelovalo střelami s plochou dráhou letu velitelství ukrajinského letectva ve městě Vinnycja, které leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Několik budov bylo poškozeno, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na sdělení této složky ozbrojených sil. O případných obětech či raněných nejsou informace, ukrajinská strana ale své ztráty neoznamuje. Starosta města nicméně později podle listu Ukrajinska pravda ujistil, že ruský úder si nevyžádal oběti na životech.
Neúspěšnost některých přesně řízených střel, které ruská armáda používá na Ukrajině, je až 60 procent. Agentuře Reuters to sdělili tři nejmenovaní američtí představitelé. Tak vysoká míra selhání by mohla osvětlit proč se Rusku ani po měsíci od vpádu na Ukrajinu i přes očividnou vojenskou převahu nedaří dosáhnout většího úspěchu.
V důsledku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 135 dětí a dalších 184 bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou prokuraturu o tom dnes informovala místní média. Tuto bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) nicméně ve čtvrtek potvrdil, že za dobu ruské agrese zemřelo na Ukrajině 1035 civilistů, mezi nimi 90 dětí.
Ruské ministerstvo obrany dnes přiznalo smrt 1351 ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Podle Kyjeva i odhadů západních zemí jsou ale ztráty v ruských řadách výrazně vyšší. Naposledy Moskva na začátku března informovala o 498 padlých ruských vojácích.
Francie, Turecko a Řecko se v několika příštích dnech pokusí prosadit a uskutečnit humanitární operaci s cílem evakuovat obléhané město Mariupol na jihu Ukrajiny. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr druhého jednacího dne summitu EU v Bruselu. Macron bude v následujících hodinách o této záležitosti jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura AFP.
Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od takzvaných přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech nebo v jejich lokálních měnách. S odkazem na poslance Pavla Zavalného o tom na svém webu píše BBC. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden řekl, že od zemí, které Rusko považuje za nikoli přátelské, tedy těch, které na něj uvalily sankce za jeho vpád na Ukrajinu, bude požadovat platby už ne v eurech nebo v dolarech, ale pouze v rublech.
Ruský prezident Vladimir Putin osobně schválil zapojení miliardáře Romana Abramoviče do mírových rozhovorů Ruska s Ukrajinou. Napsal to dnes list Financial Times s odvoláním na dvě osoby údajně obeznámené s touto věcí.
Čtvrteční summit Severoatlantické aliance definoval vůči Rusku červenou linii, kterou je použití taktické jaderné zbraně. NATO jinak usiluje zejména o to, aby konflikt na Ukrajině neeskaloval, sdělil ČTK k závěrům summitu NATO analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.
Největší nedostatek spatřuje Boháček v otázce posílení východního křídla bloku, kdy reakce neodpovídá svou silou realitě a je slabší než v roce 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu.
On-line přenos:
Témata: válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda
