29. den války: Útoky ruských okupantů pokračují, v Bruselu zasedly špičky EU a NATO

Stručný přehled čtvrtečních událostí:

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.

Severoatlantická aliance hledá jakékoliv argumenty, aby ospravedlnila nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k summitu NATO. Obvinila alianci, že její podpora "kyjevského režimu" má prodloužit boje na Ukrajině.

Lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes v Bruselu varovali Rusko před použitím biologických, chemických nebo jaderných zbraní na Ukrajině. Ve společném prohlášení po schůzce konané na okraj dnešního mimořádného summitu NATO také uvedli, že všechny země skupiny jsou připravené přivítat ukrajinské uprchlíky.

Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu, uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 v Bruselu americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví. "Kdyby je použilo, odpověděli bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití," řekl Biden.

Rada bezpečnosti OSN zamítla ruskou rezoluci o humanitární pomoci a ochraně civilistů na Ukrajině, která se nezmiňuje o roli Moskvy, informovala agentura Reuters. Pro hlasovalo pouze Rusko a Čína, zbývajících 13 členů se zdrželo hlasování.

Valné shromáždění OSN dnes převážnou většinou přijalo rezoluci, jež viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině, vyzývá k okamžitému příměří a k ochraně milionů civilistů a jejich domovů, škol a nemocnic, které jsou pro jejich přežití nezbytné. Ve prospěch Ukrajinou a jejími spojenci předložené rezoluce hlasovalo 140 zemí. Pět zemí - Rusko, Bělorusko, Severní Korea, Sýrie a Eritrea - bylo proti. Osmatřicet států, včetně Číny, se zdrželo hlasování.

Čína nevěděla s předstihem o záměru Ruska zaútočit na Ukrajinu. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany, které podobné domněnky označilo za snahu pošpinit Čínu. Ministerstvo rovněž odmítlo, že by Čína podcenila varování ze strany Spojených států, že se Rusko chystá zaútočit na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu na summitu NATO varoval, že Rusko má v plánu jít dál, zacílí podle něj na východní státy aliance. Zelenskyj zároveň řekl, že jeho země, která měsíc čelí ruské agresi, potřebuje intenzivnější vojenskou pomoc ze Západu. Ukrajina bojuje za bezpečnost celé Evropy a měla by se stát plnohodnotným členem Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil prezident Zelenskyj v projevu ke švédském parlamentu, který pronesl prostřednictvím videospojení.

Ruská armáda získala pod úplnou kontrolu město Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, prohlásil podle agentury Interfax na dnešním brífinku mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Generální štáb ukrajinské armády ve svém hlášení naopak tvrdí, že nepřátelské síly "nedosáhly úspěchu" ani v jednom ze směrů, kterými vedou svoji ofenzivu, přestože pokračují s útoky ze vzduchu. Rusko podle Kyjeva od začátku invaze 24. února přišlo již o 15.800 vojáků. Není přitom jasné, zda se tím rozumí pouze padlí, nebo i ranění, kteří nejsou bojeschopní, a zajatci.

Ruským jednotkám se stále nedaří postupovat směrem na Kyjev, ukrajinská armáda je zastavila u předměstí Brovary východně od metropole. Ve své pravidelné zprávě zveřejněné na facebooku to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Také britské ministerstvo obrany v nové analýze situace na bojišti potvrdilo, že se ukrajinským silám daří poblíž metropole protivníka zadržovat nebo dokonce zatlačovat. Podle něj ukrajinské jednotky dobyly u Kyjeva zpět obec Moščun a město Makariv.

Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. Ukrajinské námořnictvo zároveň zveřejnilo fotografie a video zachycující požár a hustý dým v přístavu. Moskva zatím tuto informaci nekomentovala, poznamenala agentura Reuters. Ruské invazní jednotky ovládly Berďansk 27. února, tedy v prvních dnech ruské invaze.

Nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově vyžádal zásah ruské střely do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci. Uvedl to dnes v sociální síti oblastní gubernátor Oleh Syněhubov, který dříve informoval o ostřelování Charkova řízenými střelami Kalibr, vypálenými z lodí v Černém moři. 

Za dobu ruské invaze na Ukrajinu, která začala přesně před měsícem, zemřelo nejméně 1035 civilistů. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Potvrzený počet zabitých civilistů tak překonal hranici 1000 lidí.

Britské zpravodajské služby odhadují, že ruské jednotky utrpěly při invazi na Ukrajinu tisícové ztráty. Moskva teď kvůli jejich nahrazení nejspíš mobilizuje rezervisty a obrátila se i na soukromé vojenské společnosti a žoldnéře. Na twitteru to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany ve své poslední zprávě k situaci na Ukrajině.

 Vláda spočítá dosavadní náklady České republiky s uprchlíky z Ukrajiny a jejich odhad na příští měsíce a bude hledat zdroje z EU na jejich pokrytí. Peníze z unijních zdrojů na zvládání uprchlické krize je potřeba zvýšit. Před odletem na summity NATO a EU do Bruselu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Před boji na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, do ČR uteklo zatím zhruba 300.000 lidí.

V Česku dosud získalo víza 222.847 ukrajinských uprchlíků, z toho 5031 ve středu. Na cizinecké policii se zatím nahlásilo téměř 120.000 Ukrajinců. Ministerstvo vnitra o tom dnes informovalo na twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza.

 Británie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 65 subjektů napojených na ruský režim, část z nich je i z Běloruska. Je mezi nimi několik ruských bank, Wagnerova (v přepisu z ruštiny Vagnerova) skupina soukromých žoldnéřů, firmy z obranného průmyslu nebo ruské železnice. Spojené království tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala před měsícem. O nových sankcích informovala britská vláda.

Moskevská burza dnes po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi, většina titulů po zahájení výrazně zpevnila. Počáteční růst hlavního indexu o více než deset procent se ale později zmírnil, odpoledne už zisky byly zhruba poloviční. Pravidla obchodování jsou nyní omezena, ministerstvo financí na trhu intervenuje a některé transakce zatím nelze provádět. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy trh zažil strmý pád.

Ruský prezident Vladimir Putin čelí reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli tvrdým sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Britskému deníku The Times to řekl ruský exilový ochránce lidských práv Vladimir Osečkin, který v posledních týdnech zveřejnil více než desítku zpráv od anonymního zdroje působícího v ruské Federální bezpečnostní službě (FSB).

Česká armáda bude moci vyslat vojáky do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Misi dnes schválila Sněmovna i hlasy opozice.

On-line přenos:

Témata: válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda