27. den války: Ruská armáda má na Ukrajině problémy, tvrdí Američané
Americký prezident Joe Biden bez dalších podrobností varoval, že šéf Kremlu Vladimir Putin zvažuje použití chemických a biologických zbraní na Ukrajině, kde čtvrtým týdnem pokračuje ruská invaze. Nejmenovaný představitel Pentagonu ale novinářům řekl, že USA nemají konkrétní náznaky toho, že Rusko chystá takový útok. Podle americké vlády se ruská armáda na Ukrajině dál potýká s logistickými problémy jako je nedostatek paliva a jídla.
Stručný přehled úterních událostí:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu před italskými zákonodárci řekl, že jeho země je pro ruskou armádu bránou do Evropy, a žádal zavedení dalších protiruských sankcí.
Biden v pondělí prohlásil, že "Putin je přitlačený ke zdi" a že jeho nepravdivá tvrzení, že Američané mají v Evropě biologické i chemické zbraně a že takové zbraně jsou na ukrajinském území, naopak naznačují, že to jsou právě Rusové, kdo o použití těchto prostředků uvažují.
Nejmenovaný představitel Pentagonu později podle agentury Reuters řekl, že Bidenovy obavy sdílí, zároveň ale připustil, že Spojené státy dosud nezaznamenaly žádné konkrétní náznaky toho, že se Rusko chystá na Ukrajině bezprostředně zaútočit chemickými nebo biologickými zbraněmi.
Představitel Pentagonu dnes mluvil o logistických problémech ruské armády, které přičetl špatnému plánování a pokračujícímu odporu Ukrajinců. Ruští vojáci prý mají i problémy se vzájemnou komunikací. Obležený přístav Mariupol, se ruské síly zřejmě chystají ostřelovat z moře, uvedl podle agentury DPA zdroj z Pentagonu, podle kterého jsou jasné důkazy o tom, že ruské síly v uplynulém týdnu záměrně útočily na civilisty.
Kromě Mariupolu ukrajinské úřady hovoří o strádání civilního obyvatelstva Chersonu s 300.000 obyvateli. Obyvatelům tohoto jihoukrajinského města, které ruské jednotky obsadily 2. března, téměř došlo jídlo a léky a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro jejich evakuaci. Jeho vojáci dnes použili slzný plyn proti lidem demonstrujícím proti okupaci, v pondělí mítink rozehnali střelbou a několik lidí zranili.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková obvinila Rusko, že nadále brání odchodu obyvatel Mariupolu. Z města prý chce uprchnout nejméně 100.000 lidí, ale nemohou, protože chybí bezpečné evakuační koridory. Ruské ostřelování také podle Vereščukové brání záchranářům v přístupu ke krytu pod mariupolským divadlem, kde se mohly podle místních úřadů schovávat stovky lidí, když divadlo minulý týden zničil zásah bomby.
Zelenskyj ve videoprojevu před italskými poslanci uvedl, že to, co nyní dělá ruská armáda na Ukrajině, prováděli naposledy v Evropě nacisté, když okupovali cizí země. Nebezpečí podle Zelenského hrozí i dalším evropským státům. "Ukrajina je pro ruskou armádu branou do Evropy, musíme zastavit toto barbarství," apeloval Zelenskyj. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února hovořil už k parlamentům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele či k europoslancům.
Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese čelí Ukrajinci "živoucímu peklu". "Ukrajinu nelze dobýt město po městu, ulici po ulici, dům po domu", řekl Guterres, podle něhož Rusové nemohou nynější válku vyhrát. "Dříve nebo později budete muset přejít z bojiště k mírovému stolu," vzkázal do Moskvy. Od začátku invaze podle Guterrese uprchlo ze svých domovů zhruba deset milionů Ukrajinců. Upozornil, že důsledky konfliktu jsou pociťovány po celém světě vzhledem k prudce rostoucím cenám potravin, energií a hnojiv, což podle něj může přerůst v globální potravinovou krizi.
Kvůli příspěvkům na sociálních sítích o ruském ostřelování z porodnice v Mariupolu začaly ruské úřady stíhat známého televizního novináře Alexandra Něvzorova. Za "úmyslné šíření záměrně lživých informací" o počínání ozbrojených sil mu hrozí až 15 let vězení, oznámila ruská média. Jiný prominentní ruský novinář, šéfredaktor opozičního listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Zároveň zdůraznil, že Rusko musí vedle poskytnutí pomoci uprchlíkům bez dalších průtahů přerušit boje, zajistit fungování humanitárních koridorů, výměnu zajatců a převoz těl padlých.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu začne Evropská unie urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku. Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychlejšího odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví. Ve čtvrtek se koná v Bruselu také vrcholná schůzka NATO, které se podle prostřednictvím videospojení zúčastní i Zelenskyj, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na prezidentova mluvčího.
On-line přenos:
Témata: válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda
