Sejde se Volodymyr Zelenskyj s Putinem? Kreml mírní nadšení
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nijak významně nepokročily, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ten zároveň obvinil Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku návrhy, které jsou pro Moskvu nepřijatelné. Ukrajinští představitelé dříve uvedli, že jsou ochotni vyjednávat, ale nebudou přistupovat na ruská ultimáta.
Kremelský mluvčí dal najevo, že je předčasné hovořit o možném setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Zelenskyj už dříve uvedl, že je připravený se svým ruským protějškem jednat.
"Abychom mohli hovořit o schůzce obou prezidentů, musí být splněny domácí úkoly. Musí se uskutečnit rozhovory a poté musí být schváleny jejich výsledky," řekl Peskov. Dodal, že "zatím nedošlo k žádnému významnému pokroku".
Kremelský mluvčí rovněž podle Reuters zopakoval tvrzení Moskvy, že ruští delegáti projevují při rozhovorech větší ochotu pracovat na dohodě než zástupci Ukrajiny.
Podle agentury Interfax Peskov uvedl, že Kreml neuvažuje o zavedení příměří během rusko-ukrajinských jednání. Obvinil ukrajinské síly z toho, že každou pauzu v bojích využívají k přeskupení sil a útoku na ruské jednotky.
Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály, pohledy na stav jednání se však různí a například šéfka britské diplomacie Liz Trussová v sobotu obvinila Moskvu, že rozhovory nebere vážně. Souběžně s vyjednáváním pokračují ruské útoky na mnoha místech Ukrajiny, při kterých dál umírají i civilisté.
Nejvyšší zástupci obou stran jednali zhruba hodinu a půl i dnes skrze videokonferenci, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na člena ukrajinské delegace Davyda Arachamiju. Následovaly podle něj rozhovory na úrovni různých pracovních skupin.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server stars24.cz k dispozici.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro stars24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
