26. den války: Boje v Kyjevě pokračují, armáda se ale opět nehýbe
Ministři zahraničí a obrany EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodli na nové obranné strategii, která počítá mimo jiné s výrazným zvýšením armádních výdajů a těsnější spoluprací s NATO. Boje na Ukrajině trvají čtvrtý týden a řada měst čelí ostřelování. Katastrofální humanitární situace panuje především v Mariupolu, který navzdory tomu odmítl ruskou výzvu ke kapitulaci. Ostřelování čelí i Kyjev, kde v noci na dnešek při útoku na obchodní středisko zemřelo osm lidí. Podle OSN od začátku války na Ukrajině zahynulo nejméně 925 civilistů, ukrajinská prokuratura dnes uvedla, že zemřelo i 115 dětí.
Stručný přehled pondělních událostí:
Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu jsou ale zřejmě výrazně vyšší. Jen z Mariupolu hlásí místní činitelé asi 2500 mrtvých. Podle místního gubernátora dnes ruští vojáci ostřelovali i dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet z města s civilisty. Zranění utrpěly čtyři děti. Z Mariupolu se podařilo dosud evakuovat jen několik tisíc lidí, většina z jeho asi 400.000 obyvatel zůstává na místě. Ve městě přitom nefungují dodávky elektřiny ani tepla a je tam nedostatek vody, potravin a léků.
Ruské armádě se za téměř čtyři týdny invaze nepodařilo na Ukrajině dobýt větší město. Podle některých analytiků proto ruské jednotky pokračují v chaotickém ostřelování, aby vyvinuly na Ukrajince psychologický tlak. Podle britského ministerstva obrany se zastavil i postup ruských vojsk ke Kyjevu. Ukrajina tvrdí, že Rusko od začátku války ztratilo kolem 15.000 vojáků a skoro 500 tanků a asi 100 letadel; tyto údaje ovšem nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Zprávy, že se Rusko snaží získat vojenskou pomoc od Číny, dnes odmítl čínský velvyslanec v USA Čchin Kang. Podle něj se Čína nechystá poskytnout Rusku zbraně ani munici.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou zatím významně nepokročily, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který zároveň obvinil Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku nepřijatelné návrhy. Peskov dal také najevo, že je předčasné hovořit o možném setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, který dříve k takovému setkání vyzval.
V rozhovoru, který Zelenskyj poskytl v Kyjevě České televizi a dalším zahraničním médiím a který byl zveřejněn dnes večer, ukrajinský prezident mimo jiné řekl, že jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války by ukrajinští občané měli schválit v referendu. Zdůraznil také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že tato ultimáta mohou být splněna "pouze v případě, že budeme zničeni".
Ve snaze vyčerpat Rusko ekonomicky a ukončit tak válku zavedl Západ proti ruskému režimu bezprecedentní sankce. Některé země ale požadují ještě přísnější restrikce, včetně zastavení příjmů, jež má Moskva z obchodu s ropou či plynem. Embargo na jejich dovoz prosazují zvláště pobaltské země či Polsko, zatímco jiné, včetně Německa, Nizozemska či Maďarska, s ohledem na energetickou závislost na Rusku takové kroky odmítají. Ministři zahraničí EU se dnes proto neshodli na podobě pátého balíku sankcí, o němž má ve čtvrtek jednat summit EU.
Ministři zahraničí a obrany EU se dnes shodli na nové obranné strategii, která počítá s brigádami rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků, investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise.
K ráznějšímu postupu vůči Moskvě opakovaně vyzývá Západ prezident Zelenskyj, který zůstává v ostřelovaném Kyjevě a přes videoposelství oslovuje i poslance různých zemí. Naposledy v neděli hovořil k izraelskému parlamentu. V dnes zveřejněném videoposelství oslovil i občany Německa a vyzval je, aby jejich země ukončila veškeré hospodářské vztahy s Ruskem a připravila tak Kreml o prostředky na pokračování války.
O situaci na Ukrajině dnes hovořili na dálku americký prezident Joe Biden, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a britský premiér Boris Johnson, kteří se shodli mimo jiné na koordinaci humanitární pomoci.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu muselo domovy opustit podle OSN deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace; z toho téměř 3,5 milionu uteklo do ciziny. Asi 90 procent ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti. Nejvíce běženců uteklo přes Polsko, podle dnešních údajů polské pohraniční stráže to bylo 2,144 milionu. Velká část z nich pokračovala do dalších zemí Evropy. Například do Německa uteklo zatím podle záznamů policie na 225.000 běženců z Ukrajiny.
Slovenský premiér Eduard Heger dnes uvedl, že jeho země je připravena pomoci ostatním zemím, například České republice, s náporem ukrajinských uprchlíků. Slovenské hranice s Ukrajinou od začátku bojů překročilo čtvrt milionu běženců, ale o status dočasného útočiště jich na Slovensku požádalo asi 44.700. Mnoho ostatních pokračovalo do dalších zemí. Česko je podle své vlády už na hranici počtu uprchlíků, které může bez větších problémů přijmout. Český ministr vnitra Vít Rakušan v neděli zopakoval, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu do ČR uprchlo na 270.000 lidí.
Válka na Ukrajině ohrožuje i chudé země Afriky, které jsou závislé na dovozu pšenice z Ukrajiny a Ruska. Například v Súdánu, kde podle OSN potřebuje asi třetina obyvatel humanitární pomoc, může kvůli zastaveným dovozům pšenice trpět téměř každý druhý obyvatel hlady, uvedl David Wright z organizace Save the Children.
Kvůli rostoucím cenám pšenice a vysokým nákladům na energie, jejichž ceny výrazně rostly už před válkou, mají problémy i evropští zemědělci. Evropská komise jim proto na pomoc uvolní mimořádných 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč), řekl po jednání ministrů zemědělství EU český ministr Zdeněk Nekula. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které dosud podle unijních pravidel museli nechávat ladem.
On-line přenos:
Témata: válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda Armáda Ukrajina
