Ruský nálet dnes zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývaly stovky lidí, uvedla radnice města. Moskva bombardování objektu popřela. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v promluvě k americkému Kongresu volal po další obranné pomoci své zemi a nových protiruských sankcích. Americký prezident Joe Biden následně oznámil, že USA pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a bezpilotní letadla.

Stručný přehled středečních událostí:

Šéf Bílého domu později nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, což Kreml označil jako nepřijatelné.

"Letadlo shodilo bombu na budovu, kde se skrývaly stovky mírumilovných obyvatel Mariupolu. Prozatím nelze odhadnout rozsah tohoto strašného a nelidského činu, protože pokračuje ostřelování obytných čtvrtí města," sdělila radnice přístavního města. Oblastní gubernátor později uvedl, že Rusko letecky zaútočilo také na sportovní centrum, kde se ukrývaly těhotné ženy a matky s dětmi, informovala agentura Ukrinform. Ruské ministerstvo obrany bombardování divadla popřelo a zprávu o této události označilo za "krvavou provokaci".

Velitel sil doněckých separatistů, kteří obléhají Mariupol, Alexandr Chodakovskij přiznal, že útok na toto strategické město nejde podle představ ruské strany. Agentura AP v reportáži napsala, že neustále ostřelovaný Mariupol upadá do beznaděje a ulice jsou plné mrtvol. Rusové u Mariupolu podle médií také pálili na evakuační konvoj. Rusko dlouhodobě útoky na civilisty popírá.

Boju pokračují i na dalších místech. Útoky ruských invazních sil si vyžádaly nové oběti mezi civilisty v několika ukrajinských městech - v Charkově umírali lidé v ostřelované tržnici a v Černihivu přišlo o život deset osob čekajících ve frontě na chleba. Hned ráno se v Kyjevě při ostřelování částečně zhroutil dvanáctipodlažní obytný dům, podle agentury Interfax-Ukrajina nejméně dva lidé utrpěli zranění.

Prezident Zelenskyj mezitím prostřednictvím videohovoru promluvil k americkým kongresmanům, hovořil mimo jiné o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, případně alespoň poslat jeho bránící se armádě sofistikované protiletecké systémy. To, co nyní "každý den" zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001.

Šéf Bílého domu následně uvedl, že jeho administrativa poskytla Ukrajině zbraně za celkem dvě miliardy dolarů (44,8 miliard korun), přičemž polovinu z toho jen za poslední týden. Další dodávku přislíbil, obsahuje podle něj 800 protiletadlových systémů. V zásilce jsou podle něj mimo jiné protiletadlové systémy dlouhého dosahu a bezpilotní letouny.

Biden posléze poprvé od začátku invaze nazval Putina válečným zločincem. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože ho považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Pesko vzápětí poznámku amerického prezidenta označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.

Senát USA už v úterý jednomyslně schválil rezoluci, která označuje Putina za válečného zločince a vyzývá Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu a ostatní státy k vyšetřování ruské armády kvůli případným válečným zločinům spáchaným během ruské invaze na Ukrajinu.

Pokud bude Evropa a NATO pokračovat v podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k mírovému diplomatickému řešení, řekl dnes český premiér Petr Fiala. Uvedl to po návratu z Kyjeva ostřelovaného ruskými vojsky, kam se vypravil se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. V úterý v metropoli jednali s ukrajinským prezidentem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Ukrajina podle předsedy české vlády potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně.

Evropská i americká média tuto cestu označila za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o "krásném, ale neužitečném gestu". Činitelé Evropské unie i diplomaté v Bruselu na jedné straně ocenili snahu dát najevo podporu Ukrajině, na straně druhé je slyšet kritika údajně neopatrného kroku podniknutého bez diskuse s ostatními státy.

Ve světě zároveň sílil tlak na Moskvu a její izolace se prohlubuje. Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině a také, aby se vyvarovalo kroků, které by konflikt vyostřovaly. Podle expertů se však Moskva velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslala na stání soudu své zástupce.

On-line přenos:

Témata:

válka na Ukrajině | stars24.cz