Další válečné zločiny Ruska? Na Ukrajině údajně shodilo fosforové bomby a zabilo novináře

Život novináře listu a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý Američan Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. Měl být členem redakce The New York Times, ten ale uvedl, že pro něj nepracoval.

Nedorozumění zřejmě vzniklo proto, že Renaud u sebe podle fotografií zveřejněných ukrajinskými médii měl novinářskou průkazku s nápisem The New York Times.

Italská novinářka Annalisa Camilliová na twitteru zveřejnila video, na němž Renaudův kolega popisuje, jak se útok odehrál, zatímco je v nemocnici ošetřován. "Překročili jsme první most v Irpini, chystali jsme se natáčet odcházející uprchlíky. Nastoupili jsme do auta, někdo se nabídl, že nás vezme k druhému mostu. Projeli jsme kontrolní stanoviště a začali na nás střílet," uvedl americký novinář.

Řidič auto otočil a snažil se odjet, střelba ale pokračovala. "Můj kamarád Brent Renaud byl střelen a zůstal tam," poznamenal s tím, že neví, jak na tom Renaud je. Byl ale zasažen do krku, uvedl. Ukrajinská média zveřejnila fotky Renaudova pasu i údajnou fotku jeho těla po útoku.

Rusko se mělo dopustit válečného zločinu i na východě země, kde měly být použité fosforové bomby. Podle agentury Ukrinform to na facebooku uvedl Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti.

Osoby zasažené touto směsí jsou vystaveny bolestivým zraněním až smrti. Bílý fosfor se používá jako hořlavina a bomby tak působí velmi vážné a často smrtelné popáleniny. "Nepopsatelné utrpení a požáry," napsal na facebooku šéf policie v Popasně Oleksij Bilošyckyj, který rovněž Rusko obvinil z použití fosforových bomb.

"Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže hoří fosfor při teplotách nad 800 stupňů Celsia a požáry se mohou rozšířit do významných oblastí, až do vzdálenosti několika set kilometrů," uvedl Hajdaj. "Bombardování civilního města ruskými útočníky těmito zbraněmi je válečným zločinem a na základě římského statutu i zločinem proti lidskosti," uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová v prohlášení.

Použití této zbraně zakazuje řada mezinárodní smluv včetně Ženevské konvence o ochraně civilního obyvatelstva v době války z roku 1949. Za válečný zločin jsou považovány též útoky na obytné čtvrti a civilní infrastrukturu, kterých se Rusko na Ukrajině podle ukrajinských úřadů dopouští. Moskvě se dále vyčítá nasazení kazetových bomb. Avšak ani Rusko, ani Ukrajina nejsou signatáři dohody zakazující jejich používání.

Témata: válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina