Válka na Ukrajině dál dopadá na civilní obyvatele. Kyjev se připravuje na útok Rusů

Stručný přehled sobotních událostí:

Ruští vojáci podle ukrajinského ministerstva zahraničí citovaného agenturou Reuters ostřelovali mešitu v obléhaném městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V objektu se podle ukrajinského velvyslanectví v Turecku skryla i skupina 86 tureckých občanů, včetně 34 dětí, uvedla dnes agentura AP. Ta později napsala, že se objevila informace, podle které mešita zasažena nebyla. O situaci zatím nejsou k dispozici ověřené zprávy.

K pohrůžkám, kterými reaguje na západní sankce za invazi na Ukrajinu, dnes Rusko připojilo hrozbu, že narušené vztahy se západními partnery mohou přivodit pád Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Otazník se přitom vznáší nad americkým astronautem Markem Vande Heiem, jehož má spolu se dvěma Rusy z ISS dopravit za tři týdny zpět na Zemi ruská loď Sojuz.

Při ranním raketovém zásahu byla zničena letecká základna Vasylkiv jižně od Kyjeva, kde také vzplál muniční sklad. Podle ruského ministerstva obrany je letiště vyřazeno z provozu. Zatím nejsou informace o mrtvých nebo zraněných. Rusko rovněž zasáhlo letiště v Kropyvnyckém v centru Ukrajiny.

Ruské jednotky postupují k ukrajinské metropoli ze severu, západu i východu a jsou zhruba ve třicetikilometrové vzdálenosti. Nová ruská taktika může být také obranou proti ukrajinským protiútokům, které v minulosti způsobily postupující ruské koloně ztráty. Ze satelitních snímků je patrné, že se bojuje mimo jiné ve vesnici Moščun na severozápadním předměstí Kyjeva. V obklíčení jsou města Charkov, Černihov, Sumy a Mariupol. Podle britských zdrojů boje u Charkova váznou a Rusům se nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží. Přetrvávají údajně potíže se zásobováním invazních jednotek a hovoří se o špatné bojové morálce Rusů.

V Melitopolu, který Rusové už obsadili, ruští vojáci podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského unesli starostu Ivana Fedorova, protože odmítl spolupracovat s nepřítelem. Zelenskyj označil Fedorova za člověka, který statečně brání Ukrajinu a členy své komunity. Proti postupu Rusů, který Kyjev označuje za porušení mezinárodního práva, dnes přišlo k melitopolské radnici protestovat na 2000 lidí. Demonstranti nesli ukrajinské vlajky a volali po propuštění starosty.

V Mariupolu se lidé včetně 86 Turků snažili ukrýt v mešitě sultána Sulajmána. Byly mezi nimi i děti a podle ukrajinských představitelů Rusové mešitu ostřelovali.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruský prezident Vladimir Putin kvůli vojenským neúspěchům na Ukrajině zahájil čistky v armádě i v tajných službách. Vyměnil údajně osm generálů a podle ukrajinských zdrojů se v domácím vězení ocitli nejméně dva vysocí představitelé ruské kontrarozvědky.

Ukrajina popřela mediální zprávy, podle nichž izraelský premiér Naftali Bennett v úterním telefonátu doporučil Zelenskému přijmout Putinovy podmínky pro ukončení války. Bennett před týdnem s Putinem osobně mluvil a Izrael, který má dobré vztahy s Kyjevem i Moskvou, se označuje za možného prostředníka mezi nimi. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který se účastnil rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, popřel, že by Bennett vytvářel na Zelenského jakýkoli tlak.

Ukrajina má podle vicepremiérky Iryny Vereščukové dnes otevřít 15 evakuačních a humanitárních koridorů. Kvůli ostřelování ale evakuace vázne, v pátek se podařilo z obléhaných oblastí dostat jen 7000 lidí. Z Mariupolu se mají lidé evakuovat do Záporoží, ale v minulých dnech takové snahy opakovaně selhaly kvůli útokům na evakuační trasy. Ve městě strádá 400.000 lidí, podle Ukrajiny tam zahynulo 1600 civilistů.

Z Ukrajiny už uprchlo přes 2,5 milionu lidí, hlavně žen a dětí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozornil na hrozbu zneužití situace těchto lidí a zveřejnil případ, kdy byl v Polsku zatčen 49letý muž kvůli podezření ze znásilnění devatenáctileté uprchlice, již vylákal slibem ubytování.

Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním 75minutovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Oznámil to mluvčí německé vlády. Putin však podle činitele Elysejského paláce nedal najevo ochotu válku ukončit. Podle Kremlu informoval oba evropské státníky o dosavadním vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem.

Americký prezident Joe Biden pověřil ministerstvo zahraničí, aby Ukrajině napadené Ruskem poskytlo další pomoc ve výši až 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Prostředky budou použity na zbraně, vojenské vzdělávání i výcvik, uvedla agentura AP.

On-line přenos:

Témata: válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda Armáda Ukrajina