Boje na Ukrajině se dnes přenesly i na její západ a do vzdálenosti pouhých 150 kilometrů od slovenské hranice, když Rusové vyřadili z provozu vojenské letiště v Ivano-Frankivsku. Velení ukrajinské armády navíc tvrdí, že nové cílené provokace ze strany Ruska mají ospravedlnit zapojení běloruských jednotek do války, která za dva týdny vyhnala za hranice už 2,5 milionu lidí. Kritická je i nadále situace v obléhaném Mariupolu, kde podle radnice zahynulo téměř 1600 civilistů.

Stručný přehled pátečních událostí:

Lídři zemí Evropské unie rozhodli o posílení unijní obrany a o tom, že by co nejdříve měla skončit závislost na plynu, ropě i uhlí z Ruska. Internetová platforma YouTube celosvětově zablokovala všechny kanály spojované s ruskými státními médii.

Na Rusko dnes dopadly i další hospodářské sankce. Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Stejně tak Evropská unie pozastaví Rusku privilegované obchodní a hospodářské zacházení, omezí používání kryptoměn, zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz ruských výrobků ze železa a oceli. Británie uvalila sankce na 386 poslanců ruské Státní dumy.

Boje pokračují na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od Mariupolu, a nově se rozšířily i na západ. Vojenská letiště tam u Lucku, který je jedním z center volyňských Čechů, a u Ivano-Frankivsku, ležícím 150 kilometrů od slovenské hranice, vyřadili Rusové z provozu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Rusko zničilo přes 3200 cílů ukrajinské armády. Británie je přesvědčena, že ruské jednotky stále narážejí na silný odpor Ukrajinců a nepostupují tak rychle, jak plánovaly, podle všeho se ale přeskupují a chystají nový postup na Kyjev.

Ruský prezident Vladimir Putin vydal souhlas, aby se do bojů na Ukrajině zapojilo až 16.000 lidí z Blízkého východu, které Kreml označuje za dobrovolníky. Množí se také náznaky o zapojení běloruské armády, přičemž podle Kyjeva může být záminkou dnešní útok ruského letadla na běloruskou vesnici. Ukrajinské analytické centrum oznámilo, že běloruské jednotky mohou útok zahájit už dnes po deváté hodině (20:00 SEČ), Minsk to kategoricky popřel.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nejméně 564 civilistů, z toho 41 dětí. Ukrajinská ombudsmanka řekla, že o život přišlo 78 dětí a více než 100 dalších bylo zraněno. Ukrajinská armáda uvedla, že v bojích zahynul už třetí vysoce postavený příslušník ruských ozbrojených sil - generálmajor Andrej Kolesnikov, velitel 29. armády Východního vojenského okruhu.

K předchozím incidentům v jaderných provozech v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně přibyl ve čtvrtek další, když ruská armáda ostřelovala jaderný výzkumný institut v Charkově. Společnost provozující jaderné elektrárny Enerhoatom uvedla, že ukrajinské jaderné elektrárny fungují stabilně, zástupkyně šéfa OSN Izumi Nakamicuová však připustila, že každým dnem stoupá pravděpodobnost, že v ukrajinských jaderných elektrárnách dojde k nehodě. Ukrajinská rozvědka tvrdí, že elektrárna Černobyl, která je stále bez dodávek elektřiny, se má stát cílem teroristického útoku, z nějž chce Rusko obvinit Ukrajinu.

Exodus Ukrajinců rychle pokračuje, podle Mezinárodní organizace pro migraci jich už odešlo ze země přes 2,5 milionu a z toho více než 1,5 milionu přešlo hranici do Polska. Celkově je mimo domovy na sedm milionů lidí. České úřady vydaly 121.000 speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí a poslanci rozhodli o tom, že uprchlíci z Ukrajiny budou moci dostat finanční příspěvek, ulehčí se jim cesta k povolení pobytu a k získání práce.

Prezidenti a premiéři zemí EU se na summitu ve Versailles shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku a na nutnosti lépe se připravit na hybridní hrozby a kybernetické útoky. Sedmadvacítka rovněž poskytne dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu, stejnou částku již členské země schválily minulý týden.

Prezident Putin řekl, že ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu země. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová ale při návštěvě Rumunska prohlásila, že ruský prezident žádnou ochotu k diplomatickému řešení války na Ukrajině nejeví.

On-line přenos:

Témata:

válka na Ukrajině | Ukrajina | Rusko | Ruská armáda | stars24.cz