Ukrajina dnes čtvrtý den vzdorovala ruské agresi, její síly na řadě míst čelily mohutným útokům. Moskva poprvé přiznala ztráty, které však neupřesnila, ale tvrdila, že jsou nesrovnatelně menší než ztráty na ukrajinské straně. Ruský prezident Vladimir Putin vystupňoval napětí uvedením jaderných sil do vysokého stupně bojové pohotovosti, na což mimo jiné kriticky reagovali šéf NATO Jens Stoltenberg a velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Čekají se zprávy o jednání představitelů Ukrajiny a Ruska na ukrajinsko-běloruské hranici.

Stručné shrnutí nedělních událostí:

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov přiznal mrtvé, zraněné i zajaté ruské vojáky, počty ale nesdělil. Jsou však podle něj "mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů", čímž měl na mysli ukrajinské obránce.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes na facebooku napsala, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o přibližně 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadel a 26 vrtulníků.

Informace obou stran o situaci na bojištích ovšem není možné nezávisle ověřit.

Konašenkov obvinil ukrajinské síly, že poblíž letiště v Hostomelu začaly "masově" používat zakázanou munici s fosforem. Podle ukrajinských médiích panují obavy, že by se Moskva tímto obviněním mohla snažit zastřít vlastní použití této munice.

Kyjev se podle starosty Vitalije Klička dál úspěšně brání invazi a ve městě nejsou žádné ruské jednotky. Připustil jen, že ukrajinské síly likvidují ruské sabotéry a diverzanty. Večer nicméně upozornil, že kvůli obklíčení metropole není možná evakuace civilistů a hrozí humanitární katastrofa.

Bez ruských jednotek je dál druhé největší ukrajinské město Charkov. Tamní úřady sdělily, že ruská vojenská kolona, která ráno pronikla do ulic, byla zlikvidována a město opět kontrolují ukrajinské síly.

Podle Moskvy ruská armáda obklíčila města Cherson na jihu Ukrajiny a Brďansk. Britské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že ruské síly narážejí na silný odpor Ukrajinců, potýkají se s logistickými problémy a nepostupují tak, jak plánovaly.

Ukrajinská média informovala, že při ruském náletu během dobývání letiště Hostomel byl zničen největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Zprávu posléze potvrdil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Stále se čeká na setkání ukrajinských a ruských vyjednávačů, o jehož dojednání informovala kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uskutečnit by se podle ní mělo bez předběžných podmínek na ukrajinsko-běloruské hranici u řeky Pripjať. Zelenskyj dal najevo, že od této schůzky moc neočekává, nicméně "stojí to za to zkusit". Prezident předtím odmítl jednání v běloruském Gomelu s poukazem na to, že z běloruského území Rusové útočí na Ukrajinu.

Zelenskyj dnes vyzval svět, aby Rusko zbavil hlasovacího práva v Radě bezpečnosti OSN, a pozval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která pomůže v boji proti ruské agresi. Řekl rovněž, že Ukrajina podala u Mezinárodního soudního dvora v Haagu na Rusko kvůli invazi žalobu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Takové opatření už učinila řada států, včetně Česka. Dnes se k nim přidaly například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, země Beneluxu a Kanada.

Šéfka EK rovněž uvedla, že v rámci nově schvalovaného balíku opatření kvůli ruské invazi bude EU společně financovat dodávky zbraní Ukrajině. Nové sankce se podle ní zaměří i na běloruský režim, který umožňuje ruské armádě útočit na Ukrajinu ze svého území.

Česká republika dnes odeslala zbraně na pomoc Ukrajině. Vlak ráno odjel přes hranice do Polska, uvedla armáda. Další zbraně na Ukrajinu posílají také Spojené státy, Německo či Nizozemsko.

V řadě zemí se dnes konaly protiválečné protesty. Jen v Berlíně se podle odhadů sešlo několik stovek tisíc lidí. Demonstrace se také konala v Praze na Václavském náměstí, kam jich přišlo vyjádřit podporu Ukrajině asi 70.000.

Protesty byly hlášeny i z desítek měst po celém Rusku. Podle údajů serveru OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy v Rusku, bylo dnes do 21:00 SEČ registrováno minimálně 2656 lidí zadržených při demonstracích v 51 městech. Od 24. února, kdy ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájila invazi na Ukrajinu, bylo doposud zatčeno přes 5800 protestujících.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová informovala, že do zemí EU již z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo na 300.000 uprchlíků. Upozornila přitom, že blok se musí připravit na miliony lidí prchajících před válkou.

On-line přenos:

Témata:

válka na Ukrajině | Rusko | Ukrajina | Ruská armáda | stars24.cz