Aktivita ruských vojsk u hranic s Ukrajinou se přes víkend proměnila. Namísto shromažďování většího počtu vojáků a techniky lze nyní spatřit menší jednotky, které se dostávají do pozic mimo základny a cvičiště, což naznačuje větší bojovou připravenost. V noci na dnešek to uvedla společnost Maxar Technologies, která s pomocí satelitních snímků již několik týdnů monitoruje aktivity ruské armády.
Analytici se v poslední době zaměřují především na oblast kolem ruského města Bělgorod, odkud podle nich pravděpodobně vzejde hlavní část případné ofenzivy vůči Ukrajině. Moskva i přes vojenské manévry opakovaně odmítá, že by měla v plánu svého souseda napadnout.
Nad regionem bylo v posledních dnech zamračeno a pohyby vojsk proto nešlo sledovat z oběžné dráhy. V neděli se však vyjasnilo a podle analýzy stop ve sněhu od firmy Maxar se zdá, že řada menších jednotek nedávno vyjela ze základen a začala se rozmisťovat u okrajů lesů. "Pro mě je to náznakem větší (bojové) připravenosti," řekl vysoce postavený činitel firmy Maxar Stephen Wood.
Agentura Reuters poznamenává, že se jí satelitní fotografie poskytnuté firmou nepodařilo nezávisle ověřit.
Podle Maxar byla rovněž zjištěna nová technika u nedalekého města Valujki asi 15 kilometrů od ukrajinských hranic a nové jednotky jsou také v terénu severozápadně od Bělgorodu. Z jednoho z místních polí rovněž ruská armáda udělala přistávací plochu pro vrtulníky.
Činitelé amerických tajných služeb podle médií již v pátek varovali, že asi 40 až 50 procent z celkem 150.000 ruských vojáků u ukrajinských hranic se přesunulo do bojových pozic. Prezident USA Joe Biden pak prohlásil, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin k invazi na Ukrajinu již rozhodl a že k ní může dojít v řádu dní.
Napětí kolem situace na Ukrajině je v posledních dnech velmi vysoké. Obavy posílilo mimo jiné nedělní prodloužení vojenských cvičení v Bělorusku, jichž se účastní asi 30.000 ruských vojáků. Manévry měly původně skončit již o víkendu, což Moskva i Minsk dříve opakovaně potvrzovaly. Západ tvrdí, že by Rusko mohlo tyto jednotky využít v případě invaze k útoku na Kyjev, Kreml to nicméně opět odmítá.
Ruští velitelé dostali dle rozvědky USA rozkaz připravit se k útoku na Ukrajinu
Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Oznámila to televizní stanice CNN, která se odvolala na dva představitele blízké tajným službám. Tyto zdroje přitom tvrdí, že rozkazy mohou být vždy odvolány nebo že může jít o dezinformaci, která má zmást USA a jejich spojence.
Podle CNN považuje rozvědka vydání příkazů velitelům a operativcům tajných služeb za signál, že ruské přípravy možné invaze vstoupily do poslední fáze. K dalším ukazatelům se řadí elektronické rušení a kybernetické útoky, které zatím zjištěny nebyly.
Americký prezident Joe Biden v pátek řekl, že si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin se pro invazi už rozhodl, což dnes opakovali ministr zahraničí Antony Blinken a viceprezidentka Kamala Harrisová.
List The New York Times napsal, že Biden své vyjádření poskytl na základě zjištění rozvědek o rozkazu vydaném ruské armádě. Následné pohyby ruských jednotek informaci o přípravě útoku podle listu potvrzují. List ale také připomenul, že Kreml má několik scénářů a není jasné, jak přesně by měl útok vypadat nebo jak rychle by Rusové postupovali ke Kyjevu.
Podle Trussové spojenci stupňují přípravy na nejhorší scénář v ukrajinské krizi
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes řekla, že společně se spojenci stupňuje přípravy na nejhorší scénář v ukrajinské krizi. Dodala, že ruská invaze na Ukrajinu je vysoce pravděpodobná. Mezitím Elysejský palác prohlásil, že je možné uskutečnit summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, který se snaží dojednat francouzský prezident Emmanuel Macron.
"Musíme usilovat o diplomacii, ale ruská invaze na Ukrajinu se jeví jako velmi pravděpodobná. Británie a spojenci stupňují přípravy na nejhorší možný scénář," uvedla šéfka britské diplomacie na twitteru po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bruselu. "Musíme učinit náklady pro Rusko nepřijatelně vysokými," dodala Trussová. V parlamentu se má dnes v 16:30 SEČ k ukrajinské krizi vyjádřit i britský ministr obrany Ben Wallace.
Mezitím svitla naděje na pokračování diplomatického úsilí o řešení krize, když Elysejský palác v noci na dnešek oznámil, že prezidenti Ruska a USA v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Prezident Macron v neděli pozdě večer telefonicky s oběma prezidenty hovořil. Kreml dnes ale uvedl, že hovořit o konkrétních plánech na summit je předčasné.
Elysejský palác dnes uvedl, že summit je možný, ale je podle něj na šéfovi Kremlu, aby "učinil volbu" ohledně konkrétních podmínek. "Dnes je možné směřovat k summitu, dát dohromady zainteresované strany," uvedl prezidentský palác s tím, že situace zůstává "velmi nebezpečná".
Rusko má podle USA seznam Ukrajinců, které chce po invazi zabít nebo zadržet
Rusko vytváří seznam Ukrajinců, které v případě invaze do země plánuje zabít nebo zavřít do internačních táborů, napsala americká vláda Vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Informoval o tom dnes list The New York Times. USA rovněž varují, že pokud ruská armáda skutečně vtrhne na území sousední země, bude mučit či unášet civilisty, přičemž se zaměří především na odpůrce invaze, novináře, běloruské disidenty v exilu a příslušníky etnických, náboženských a sexuálních menšin.
"Máme důvěryhodné informace, které naznačují, že ruské jednotky vytváří seznamy Ukrajinců, které chtějí zabít nebo poslat do táborů po vojenské okupaci," píše americká vláda. "Máme rovněž důvěryhodné informace, že ruské jednotky pravděpodobně použijí smrtící prostředky k rozehnání pokojných protestů nebo zastavení jiného pokojného odporu civilního obyvatelstva," pokračuje dopis podepsaný Bathshebou Crockerovou, americkou velvyslankyní při OSN v Ženevě.
Spojené státy podle dopisu upozornily na nebezpečí porušování lidských práv v případě ruské invaze ve čtvrtek při vystoupení šéfa diplomacie Antonyho Blinkena před Radou bezpečnosti OSN. Ten ve svém projevu mimo jiné vyzval Rusko, ať stáhne svoje vojáky z pohraničí a vrátí se k jednacímu stolu. Blinken plánuje ve čtvrtek setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, pokud tedy Rusko doté doby nenapadne Ukrajinu. Domlouvat by měli mimo jiné detaily případného summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Na východě Ukrajiny se vzájemně viní ze střelby, do Ruska evakuovali tisíce lidí
Ruská tajná služba FSB prohlásila, že blíže neurčený typ střely z Ukrajiny dnes zasáhl a zničil stanoviště pohraničníků v ruské Rostovské oblasti. Informovala o tom agentura TASS. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel, že by za incident mohla ukrajinská strana a uvedl, že se jedná o další provokaci ruských tajných služeb. Situace na východě Ukrajiny je nadále napjatá, proruští separatisté a ukrajinské úřady se navzájem viní z ostřelování a porušování příměří.
Při incidentu týkajícím se stanoviště ruských pohraničníků, který se podle FSB odehrál 150 metrů od hranic Ruska s Ukrajinou, nebyl nikdo zraněn. Ruská agentura Ria Novosti zveřejnila video, na kterém je vidět zničený malý přístřešek. Agentura Reuters podotkla, že na videu není žádná střela. Podle ní ukrajinská armáda už dříve obvinila Rusko z vytváření falešných záběrů projektilů, u kterých tvrdí, že jsou ukrajinské.
Kyjev rovněž uvedl, že na separatisty ovládanou východní Ukrajinu přijeli žoldnéři, kteří mají ve spolupráci s ruskými silami organizovat provokace. Úřady samozvané Doněcké lidové republiky dnes naopak podle listu Kommersant uvedly, že na její území pronikla ukrajinská "diverzní" skupina, která se podle nich snaží dostat k hranici s Ruskem.
Podél takzvané linie dotyku, která rozděluje území ovládané ukrajinskou vládou a dvojicí separatistických republik na východě Ukrajiny, od minulého týdne výrazně přibylo hlášení incidentů a ostřelování.
Témata: Rusko Ruská armáda Ukrajina
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?